Název: Inflateble Girl

Autor: DoVaN

Ilustrace: HellResident – pro povídku upravil DoVaN

Varování:Fantasy Fetish, Body Transformation, Body Inflation

                                                                                      21. 3. 2007

Milá Ninuška,

Vím, že se teď na mě asi zlobíš, ale musíš mi odpustit. Nemohla jsem jinak. Určitě si pamatuje, jak jsme jako malé plánovali, že odejdeme z naší vesnice a budeme žít někde v krásném prostředí a mít se dobře. Ty jsi možná po tom přestala toužit, ale já už do déle u nás nevydržím. Představa, že celý život budu muset ráno vstávat do továrny, tam dřít do úmoru jako moje matka a večer usnout u televize, abych se zase ráno mohla probudit a jít znovu, mě děsí.

Sen o tom, že se dobře vdám, se pomalu taky již rozplynul. Ti kluci, o které bych stála, nestojí o holky z naší továrny, a ti co se o mě zajímají, jsou stejní burani, jako byl můj otec. Večer po práci se opít do němoty v hospodě a pak přijít domů sbít svou ženu.

Ne, Nino, takhle já žít nechci!

Musím to zkusit jinde.

Vím, že jsi mi říkala, že žádný štěstí ve světě nečeká a že jen málokterá holka, která utekla z naší vesnice za lepším, skončila jinak než Irena, kterou našli ubodanou někde v parku, když tam šlapala chodník, ale jaký je to rozdíl, být bita doma legálně svým mužem, nebo to risknout a najít jinde to, co by mě udělalo šťastnou.

Sbohem má nejdražší Nino, budu na Tebe navždy vzpomínat a myslet.

Tvá Saška

P.S. Jak budu mít novou adresu a nějaké další zprávy, ihned se ti ozvu.

                                                                                      23. 5. 2007

Milá Ninuška,

Stále na tebe musím myslet a Ty jsi má jediná hezká vzpomínka na domov.

Už jsem projela pět velkých měst a stále jsem na slušnou práci nenarazila. Nějakou dobu jsem umývala nádobí v hospodě a dělala servírku, ale nedokázala jsem si tak vydělat ani na jídlo, natož na bydlení. Majitel mi nakonec nabídl, že mě nechá spát v jeho hotelu, když bych dělala u něho na baru striptérku. Vím, že se teď na mě budeš zlobit, ale tu práci jsem přijala. Ano, už slyším, jak si říkáš, že od striptýzu je jen krok k prostituci a k tomu, abych skončila jako Irena, ale nedovedeš si představit, jak je těžké tady prorazit a vůbec se zařadit mezi lidi.

I když ve škole jsme se učili tu jejich hroznou řeč, stále mi dělá problém jim někdy rozumět. Lidé tu cizince nemají moc rádi. Ale je pravda, že i my nemáme cizince moc rádi, tak se jím nemůžu divit.

Nezbývá mi nic jiného než doufat a hledat.

Taky nejvíce času trávím pročítáním těch jejich inzerátu ohledně práce a pak navštěvováním těch jejich hloupých konkurzů.

Vždy to dopadne stejně. Vždy mě s radostí uvítají, smějí se na mě, ale když zjistí, že jsem cizinka, která navíc neumí pořádně ten jejich jazyk, uctivě se se mnou rozloučí a poradí mi, abych se zeptala jinde, kde nebudou potřebovat svou řeč.

Ale kde?

Jsem už z toho zoufalá. Tak se snažím naučit se ten jazyk, ale některé věci moc nechápu.

Třeba ten inzerát, na který se chystám jít se zeptat zítra.

Prý hledají nové dívky na pozice Inflatable Girls. Vůbec nechápu, co to má znamenat. Hledala jsem si to slovo ve slovníku, ale našla jsem jen „nafukovací“. Určitě to je jen nějaký jejich slang a to slovo ve skutečnosti znamená něco jiného.

Ale co?

Přece ve skutečnosti nemohou hledat někoho na pozici nafukovací dívky?

Nebo ano?

Pamatuješ si, jak jsme jako malé byli v tom zábavním parku a tam byli lidé převlečení za různá zvířátka. Vzpomínám, si, že některé obleky byly taky nafukovací. Možná se jedná o toto. Předvádět se pro nějakou reklamní nebo zábavnou akci. V každém případě je to možnost se seznámit s lepšími lidmi a dostat se mezi ně.

Jak budu něco dalšího vědět, tak Ti napíši.

Tvá Saška

                                                                                      7. 6. 2007

Milá Ninuška,

Promiň mi, že jsem Ti ihned nenapsala, ale všechno tu probíhá tak zmateně.

Určitě ses o mě bále, ale věř mi, jsem v pořádku.

I já jsem se z počátku bála, že jsem se dostala do bandy s obchodníky s bílým masem. Aspoň to tak vypadalo.

Pamatuješ si, jak jsem ti psala, že se chystám zajít se ucházet o místo na ten podivný inzerát? Na tu pozici Inflatable Girl.

Celý se to zběhlo tak neuvěřitelně rychle, že jsem nevěřila, že to může vůbec dopadnout dobře.

Když jsem tam přišla, bylo tam několik holek s podobným osudem jako já.

Vlastně se nás na nic pořádně neptali. Jen jestli jsme bez závazků. Pak nás nechali podepsat nějakou podivnou smlouvu, všechno nám sebrali, naložili do auta se zavázanými očima a odvezli nás sem.

Asi si dovedeš představit, jak hrozný jsem měla strach.

Vůbec se s námi nikdo nebavil, jen jsme jeli strašně dlouho a bez přestávky.

Popravdě řečeno, vůbec nevím, kde jsme. Když jsme sem přišli, až tady na našich pokojích nám dovolili sundat si pásku z očí.

Nedovedeš si představit tu úlevu, když jsem spatřila ten nádherný pokoj a rozzářené obličeje našich nových spolubydlících. Naše ubikace se nacházejí v jednom křídle barokního zámečku, který vypadá neuvěřitelně krásně. Na pokoji jsem ještě s dalšími třemi holkami a dohromady je nás tu dvacet. Deset nových holek a deset holek, co už tu byly. A při příjezdu jsme museli střídat ještě i nějaké jiné holky, protože jsem zahlédla i tváře, které jsem tu později neviděla.

Představ si, že jsem si myslela, že jsem viděla Natašu.

Tu Natašu, která s námi chodila do školy. Určitě si na ni pamatuješ. Byla z nějaké vzdálenější vesnice, taková drobná holka. Kluci se jí posmívali, že je úplně plochá. Tak tu.

Vlastně to nemohla být ona, protože tato žena s Natašou měla podobný jen obličej. Jinak to byla asi nějaká modelka. Měla krásnou lesklou pleť a oproti Nataše obrovský prsa.

Vlastně i holky, co tu jsou déle než mi, vypadají skoro všechny velice krásně. Dost se divím, že mě a ty ostatní taky vybrali. Asi budeme dělat jinou práci. Vlastně stále nevím, co bude mým úkolem. Jen mi řekli, že prvně musím projít přípravou, a později se všechno dovím. Celý den se zatím jen vzájemně potíráme nějakým přípravkem, masírujeme, cvičíme a máme nějakou strašně přísnou dietu. To by mi ani nevadilo. Na diety jsem celkem zvykla, pamatuješ?

Nejhorší jsou tu noci, protože nemohu pořádně usnout.  Všude se tu ozývají podivné zvuky. Něco jako syčení, když se něco nafukuje.

Ty holky, co už tu jsou déle, říkaly, že nikdy nepřišly na to, odkud to vychází, ale že prý si na to brzo zvykneme.

Ninuška, tak hrozně se mi po tobě stýská.

Moc na Tebe myslím.

Tvá Saška

                                                                                      14. 6. 2007

Milá Ninuška,

Život tu mi připadá jako v ráji. Nevěřila bys, jak se mi zpravila pleť. Pamatuješ, jak mě trápily ty různé pupínky a boláčky. To vše se úplně ztratilo. Asi za to může ten přípravek, kterým se tu stále potíráme. Holky, co tu jsou déle než já, říkaly, že má neskutečně blahodárný účinek. Pravda je, že jsou to neskutečné krasavice. Aspoň mě tak připadají a Tobě by se taky líbily. Mají ještě krásnější pleť než teď já, takovou nádherně lesklou a hebkou a neuvěřitelně dokonalý postavy. Teď nemyslím dokonalý, jako bývají ty vychrtlý modelky v módních časopisech, ale takový krásně ženský postavy.

Celkem jsme se hodně skamarádili.

Hodně si povídáme a smějeme se.

Ninuška, nezlob se na mě, ale byla jsem ti nevěrná.

Slíbili jsme si, že si budeme říkat, když se zamilujeme do jiné, tak já se ti teď svěřím. Víš, jak jsem ti minule psala, že se navzájem masírujeme? Bylo to s Marií, s holkou, co je tu o měsíc déle. Masírovala mě za krkem, když jí ruce sjely na mé prsa. Pocítila jsem neuvěřitelnou rozkoš a nemohla jsem odolat.

 Políbila jsem ji.

I ona mě začala líbat a tiskla se ke mně těmi svými obrovskými prsami. Obě dvě jsme se navzájem hladili a mazlili se neuvěřitelně dlouho.

Bylo to krásné. Skoro tak krásné, jako když jsme se tehdy my dvě milovali poprvé.

Ninuška, musíš mi ale věřit, že stále tě miluji a budu do konce života na tebe myslet.

Tvá Saška

                                                                                      21. 6. 2007

Milá Ninuška,

Dnes přijelo dalších deset nových holek. Takový vystrašený ptáčátka. Když si sundaly pásky z očí, vypadaly strašně vyděšeně. Asi by se ti žádná z nich nelíbila. Takový nemastný neslaný holky. Ani jedna se zdaleka nepodobala Marii, která dnes bohužel odešla do další části zámečku.

Ach Ninuška, kdybys ji viděla, když odcházela.

Tak nádhernou ženskou jsem v životě neviděla. Jak se jí nádherně vlnily boky a pohupovaly ty její obrovská prsa. Hrozně se mi bude po ní stýskat.

Po všech deseti holkách, co dnes odešly.

Musím se ti přiznat, ale včera večer jsme se na rozloučenou všechny milovaly. Bylo to krásné, dvacet nádherných těl se proplétalo navzájem. Dovedeš si něco takového představit? Bylo to neuvěřitelné. Pro některé holky, které přišly sem zároveň se mnou, to bylo jejich první milování se ženou. Vzpomínáš, když my jsme se milovali poprvé?

Stále myslím na Tebe.

Tvá Saška

                                                                                      29. 6. 2007

Milá Ninuška,

Asi by jsi mě dnes nepoznala. Vlastně ani já se teď moc nepoznávám. Život tu je tak nádherný, že jsem si vůbec neuvědomovala, jaké změny se se mnou staly. Dnes se mi jedna z těch nových svěřila, že mi závidí ty mý obrovský prsa.

Mý obrovský prsa!

Pamatuješ si, jak jsem byla vždycky smutná, že mi moc nenarostly? To by se dnes nedalo říct ani náhodou. Mám prsa úplně dokonalé velikosti DD.

Nosíme stále pružné elastické oblečení, tak jsem si vůbec neuvědomila, že bych dnes potřebovala podprsenku o tři čísla větší. Důvod, proč jsem si to taky neuvědomila, je ten, že přestože mé míry tak značně narostly, má váha šla rapidně dolů. Nevěřila bys, ale vážím o patnáct kilo méně, než když jsem se vážila poprvé, co jsem sem přišla.

Ta jejich dieta je neuvěřitelná.

V poslední době vlastně už skoro nic nejíme, jen občas nějaký nápoj a pilulky.

Taky z toho mám často neskutečnou škytavku. Škytám někdy klidně celý den. A ostatní holky taky. Je to potom pěkná sranda.

Jediný, co mi snad tady trochu vadí, jsou ty noční sny. Už na začátku jsem ti psala, že v noci se tu ozývají podivné zvuky.

Jako když se něco nafukuje.

Jenže k tomu se mi začalo zdávat, že se nafukuji já. Nevěřila bys tomu, ale každou noc se mi teď zdá, že cítím, jak do mě proudí vzduch, jak se mé prsa zvětšují, mé boky, celá se zakulacuji a nafukuji do obrovských rozměrů. Nejhorší na tom je, že to není vůbec nepříjemné, a že mě to hrozně vzrušuje. I v tom snu ke mně přistupují různí lidé a mazlí se a hrají si se mnou. A přitom se cítím tak dobře. I s muži!

Když se pak probudím, jsem tak roztoužená, že si to musím ihned udělat.

A přitom musím myslet na Tebe.

Tvá Saška

                                                                                      8. 7. 2007

Milá Ninuška,

Dnes se mi přihodila podivná věc. Ráno, když jsem se probudila zase po tom podivném snu, ihned jsem dostala tu svoji úmornou škytavku. Škytala jsem tak silně, že jsem se nešla ani převléknout. Jen jsem ležela na posteli a škytala. Za hodinu to konečně přešlo. Jenže když jsem si chtěla obléct to tričko, co jsem měla na sobě včera, nemohla jsem se do něho dostat. Bylo mi malé.

Musela jsem zavolat svou ošetřovatelku a požádat ji o větší velikost. Zároveň jsem se přeměřila a zjistila jsem, že mám teď prsa velikosti EE. Takový mívala Marie. Svěřila jsem se ošetřovatelce, že mívám podivné sny, a že si myslím, že po tom škytání se mi zvětšily prsa, ale ona mě jen zeptala, jestli mi to je nepříjemné.

Já jsem jí samozřejmě po pravdě řekla, že mi to nepříjemné není. Ona mi pak řekla, že v tom případě je to v pořádku a pokud by mi to bylo nepříjemné, tak že by mě dala nějaké prášky. Moc jsem ale nepochopila, jestli proti těm snům, nebo proti tomu škytání, co mi zvětšuje prsa a zadek.

Ano, i můj zadek se značně zvětšil. Tedy přiměřeně k mým prsům.

Určitě bys o mě řekla, že jsem teď pořádná sexyca.

Co mě ale znepokojuje je má váha. Od posledně se mi opět o deset kilo snížila. I to jsem řekla své ošetřovatelce, ta si něco poznamenala a řekla, že výsledky jsou v mém případě trochu rychlejší, ale ne znepokojivé. Prý se nemám ničeho bát, že je to v pořádku. Ptala jsem se jí, co bude vlastně mým úkolem a náplní práce, až projdu tou přípravou, ale ona mi řekla, že to bylo přeci ve smlouvě. Jenže já jsem té smlouvě moc nerozuměla.

Ptala jsem se znovu ostatních holek, co bude naším zaměstnáním, ale ani ony moc nevěděly.

Že prý taky moc tý smlouvě nerozuměly.

Byly tam prý nějaký nesmyslný slova jako totální rekonstrukce, nanoboti, inflatables a podobný věci, který nikomu z nich nic neříkají. Ale prý jsem zde šťastné a tak se o to nechtějí starat.

Většina z nich pochází z podobné vesnice nebo města, jako já. Utekly před bídou a teď jsou v ráji. Tak proč by se staraly.

Taky se nebudu starat. Mám tělo bohyně, o kterém jsem vždy snila a můžu se milovat s dalšími bohyněmi, o kterých jsem celý život taky snila. Ano, musím se ti přiznat, ale většinu času tu trávím teď mazlením a milováním s těmi holkami, co jsem s nimi od začátku na pokoji. Jsou neuvěřitelně krásné a sexy.

Přesto Ty jsi byla má první a stále na Tebe musím myslet.

Tvá Saška

                                                                                      20. 7. 2007

Milá Ninuška,

Dnes jsem se rozhodla, že se svěřím se svými sny i ostatním holkám na pokoji. A představ si, co jsem se dozvěděla.

Jim se zdají podobné sny!

Neuvěřitelné.

Všem třem se nám zdá, že se nafukujeme a že pak sloužíme jako sexuální nafukovací předměty a hračky!

Je to neuvěřitelné, ale jejich vyprávění mi přišlo tak vzrušující, že jsme se pak milovali a mazlili a hráli jsme si na to, že skutečně jsme nafukovací hračky. Anička mi přitom zkusila dýchat do úst a dělala, jako že mě nafukuje. Jenže ona mě doopravdy trochu nafoukla. Nevěděla jsem, jestli mám být vystrašená, nebo potěšená.

Když jsem se pak změřila, měla jsem prsa zase o číslo větší!

Zašli jsme s Aničkou za ošetřovatelkou a vše jsme ji řekli.

Ona si nás prohlédla a znovu se zeptala, jestli je nám to nepříjemné. Samozřejmě, že nám to nebylo nepříjemné. Každá žena touží vypadat jako bohyně sexu.

Ale to přece není normální, aby se člověk mohl nafouknout jako nějaká hračka.

Řekla nám, že pokud by nám to vadilo, dala by nám nějaké prášky, ale pokud se nám to líbí, ať o tom pomlčíme a že zítra stejně jdeme do druhé části a tam prý se všechno vyjasní a bude dokončena transformace.

Žádná z nás ty prášky nechtěla.

Byla jsem příliš zvědavá na to, o co se vlastně jedná, a zároveň jsem se těšila z toho, jak jsem teď vypadala.

Pak zazvonil telefon a ošetřovatelka musela někam odejít. Řekla ať tam na ni ještě chvilku počkáme, ale ať si zbytečně nehrajeme s těmi vzduchovými bombami.

Moc jsem tomu nerozuměla.

Ani Annička moc nevypadala, že tomu rozumí.  

Všimla jsem si podivných obrázků na stěnách ošetřovny. Byly na nich vyfotografovány úžasné ženy, jak se nafukují právě z takovýchto tlakových bomb.

Vzala jsem tedy jednu hadici od té bomby a jen tak z legrace jsem si ji vložila do pusy a pustila kohoutek.

Nevěřila bys, co se stalo!

Začala jsem se nafukovat.

Anička měla u sebe fotoaparát, tak mě hned vyfotila. Fotku Ti přikládám k dopisu.

Bylo to neskutečny.

Cítila jsem, jak se mé prsa zvětšují, a jak mi nabíhá zadek.

Ale nebylo to vůbec nepříjemný. Cítila jsem ten pocit, jaký jsem zažívala ve svých snech v posledních dnech.

Neuvěřitelný pocit naplnění a zrušení.

Hladila jsem si své prsa a uvědomovala jsem si, jak nyní jsou dokonalá.

Byla jsem neskutečně vzrušená a šťastná.

Cítila jsem, jako nafukovací dívka.

Dokonalá nafukovací dívka.

Aničce se také tak líbila, protože když vzduch v láhvi došel, podala mi další.

Hned jsem si dala hadici do pusy a pokračovala v nafukování.

Bylo to krásný.

Pak ale vešla na ošetřovnu jedna z nových dívek a bylo na ní vidět, že nevěří vlastním očím, jak je překvapená. Anička ji také se mnou vyfotila, tak se na nás můžeš také podívat.

To jsem měla v sobě již druhou láhev a tak jsem ji požádala, aby mi podala další. Chudák holka, tak vyděšeného jsem nikdy nikoho neviděla.

Pak se ale vrátila ošetřovatelka a zlobila se, že si hrajeme s tlakovými lahvemi, přestože nám to nedoporučovala a že nováčci o tom nemají vědět. Ta nová holka musela slíbit, že to nikomu neřekne. Vypadala dost rozpačitě, ale zároveň bylo na ní vidět, že se jí to nakonec líbilo. Ošetřovatelka mě pak donutila, abych všechen vzduch zase ze sebe dostala a slíbila mi, že již zítra budeme si moci s Aničkou hrát na nafukování bez jakýchkoliv omezení.

Když jsme se vrátili na pokoj, milovali jsme se všechny všechny tři a já jsme zase z legrace pusou trochu nafoukla Aničku. Udělala jsem jí pěkný FF kozičky.

Na zítřek se těším a zároveň se ho obávám.

Život v této části zámku byl zatím nejlepší část mého života. Promiň Ninuška, ale i ten zážitek s prvním milováním s Tebou se nedá porovnávat s tím, co tu prožívám teď.

Strašně bych si přála, abys tu byla se mnou.

Stále Tvá Saška

                                                                                      21. 7. 2007

Milá Ninuška,

Dnes se stěhujeme do další části zámečku. Strašně se těším, ale jsem hrozně zmatená. To zjištění, co jsem udělala včera, mě trochu znepokojuje a stále na to musím myslet.

Hrozně mě vzrušuje ta představa být nafukována, ale vůbec tomu nerozumím. Jak je to možný?

Vždyť člověk nemůže být nafukovací.

Když si prohlížím nyní svoji pleť, vidím ty obrovské změny. Je tak dokonale hladká a leskne se, jako kdyby byla gumová.

Možná že je gumová.

Je neuvěřitelně pružná, když ji mnu.

A nikdy nebylo tak příjemné se dotýkat sama sebe. Dokonce se za ni mohu chytnou a pořádně ji natáhnout, jako kdyby to nebyla moje kůže, ale jen nějaká gumová pěna. Je to neskutečně příjemný a přitom děsivý.

Co se to se mnou stalo?

Proč stále toužím po tom být ještě více nafouknuta a přitom se toho děsím?

Nerozumím tomu.

V noci jsem měla zase ten nafukovací sen. Byl trochu jiný. Tentokrát jsem se nafouknula tak, že jsem se vznášela nad městem jako balón a sledovala lidi pod sebou, jak mě pozorují a mávají na mě. Bylo to příjemné je pozorovat z té výšky. Cítila jsem se tak volně a lehce.

Bylo to krásné.

Ninuška, hned jak se něco dalšího dozvím, Ti napíšu a sdělím ti novinky ohledně toho co se se mnou děje.

Tvá zmatená Saška

                                                                                      22. 7. 2007

Milá Ninuška,

Tak je to pravda. Kdyby jsi viděla to, co se tu děje v druhé části zámečku, nevěřila by jsi vlastním očím. Některé věci mě z počátku trochu děsily, ale teď mě fascinují a vzrušují.

Staly jsme se všechny skutečně nafukovacími dívkami.

Tedy musíme dokončit transformaci a zvolit si své povolání.

Jak jsem ti tehdy psala, že jsem asi zahlédla Natašu, tak byla to pravda. Jsme spolu teď na pokoji ještě s Aničkou. Vlastně se nedá říct, že jsme spolu teď na pokoji, protože Nataša je vlastně součástí pokoje. Je totiž naší postelí. Určitě teď nechápeš, co jsem ti napsala. Proto přikládám fotografii Nataši. Ta dívka, co na ní sedí, je Anička. Nataša už prodělala totální proměnu a nyní je nafukovací dvoulůžkovou postelí. Je neskutečně příjemné na ní ležet. Je tak měkoučká, hebká a přitom pružná. Pěkně nás hřeje a my ji za odměnu hladíme po jejích prsech a celém tom pohodlném těle.

Přemýšlím, že se stanu také nafukovací postelí.

Nebo možná pohovkou.

I balón není špatný.

Saško, je to tak příjemné být nafukovací dívkou.

Jestli chceš, přijeď za mnou.

Ráda se s tebou podělím o své nafukovací tělo.

Tvá navždy nafukovací Saška.