Název: Alex

Autor: DoVaN

Ilustrace: WEB - DoVaN

Varování:Fantasy Fetish, Latex Fetish, Body Transformation

 

Alex se opírala o dřevěný plot dělící naše zahrady a poslední třpytivé paprsky letního slunce se jí odrážely od jejích krásných blond vlasů. Na sobě měla svůj oblíbený sexy růžový komplet s motivem playboy zajíčka a bílé tenisky. Vypadalo to, že už byla nachystaná na letní noční párty u bazénu pořádanou spolužáky z naší bývalé školy.

Párty už měla dávno začít, ale jako hlavní atrakce té párty si Alex nemohla dovolit přijít jako první. Na každé podobné akci se Alex dokáže objevit v ten pravý okamžik, a zase v ten nejlepší okamžik odejít. To byla její přirozená vlastnost.

Proto mě nyní udivila její otázka.

„Neměla bych už jít?“ ptala se Alex.

„Kam spěcháš? Máš ještě hodinku, než se setmí,“ lekl jsem se, že ji už má společnost nebaví.

„Nechci tam být zase poslední,“ trochu se zamračila.

Když se mračí, vypadá ještě úchvatněji. Alex vlastně vypadá úchvatně vždycky. V hodnocení holek ve stupnici od jedné do deseti by ji každý normální kluk dal deset a kdyby se hodnotilo ve stupnici do sta, tak já bych ji určitě dal i tu stovku.

Jsem do Alex již čtvrtým rokem permanentně zamilovaný.

Samozřejmě platonicky.

Alex je jak jsem řekl desítka, kdežto já se můžu hodnotit tak na šestku.

I když dnes bych asi určitě bod ztratil.

Takže pětibodový rozdíl, což je v reálnosti doopravdického randění tak nereálné, jako že se osiřelého dítěte v džungli  ujme vlčice.

Jenže v pověstech a bájích se takové věci stávají. Dokonce nedávno jsem četl článek, že našli v lese nějaké opuštěné dítě, o které se staral vlk. Popravdě řečeno ale nevím, jestli to nebyla kachna. Novinářská kachna.

„Myslíš, že tam dnes dojde Michael?“ zeptala se Alex z nevinnou tváří.

„Nevím, co na něm vidíš,“ tentokrát jsem se mračil já. Jednak mi celkem vadí radit své největší lásce ohledně jiných kluků, jednak Michael je kapitán fotbalového mužstva, který si mě stále dobírá, a navíc je to slabší osmička, která je na hranici vhodnosti k Alex.

„Není špatný, dokáže být velice vtipný,“ pokrčila rameny.

„No jestli se ti vtipky na úkor druhých líbí,“ vrtěl jsem hlavou.

„Připouštím, že je občas trochu hrubý, ale když chce, tak je velice milý,“ namítla Alex.

„Milý? Dokáže se jen mile tvářit. Je to prolhaná sedmička,“ mračil jsem se.

„Sedmička? Minule jsi říkal, že je to slabá osmička,“ Alex se na mě podívala udiveně.

Samozřejmě jsem Alex kdysi seznámil se svým hodnocením lidí. To když jsem se odhodlal ji po dvou letech psaní tajných dopisů  a básniček otevřeně vyznat lásku a říct ji, že je pro mě desítka a že ji nekonečně miluji. Samozřejmě zase jen v dopisech.

Alex mě samozřejmě odmítla a napsala mi, že jsem pro ni příliš hodný, ale tím mě z mé domnělé osmičky degradovala na skutečnou šestku.

Lidé si většinou sami sobě body přidávají a málokdo se dokáže zařadit do té správné kategorie. A být hodný znamená v jazyce holek stejný význam jako naprostý hlupák, který neví kam patří.

„Bod ztratil za to, že se začal o tebe zajímat,“ mračil jsem se.

„Ale to bych pak nemohla s nikým chodit, když jsi tvrdil, že v našem městě jsem nanejvýš kluci osmičky,“ smála se a svůdně se ke mně natočila bokem a pročísla si rukou vlasy.

„To je pravda. V téhle věci jsem si nevymýšlel,“ kývl jsem hlavou.

„Ale když jim bod strhneš za to, že se o mě zajímají, budou tu jen nanejvýš sedmičky,“ dál se smála a pošťuchovala mě.

„Nemají se o tebe zajímat,“ mračil jsem se.

„Ale pak bych nemohla s nikým chodit,“ dál mě šťouchala.

„Mohla, se mnou,“ vyhrkl jsem ze sebe a chytl jsem ji za ruce.

Nevím, co jsem to udělal. Vždycky jsem Alex vyznával lásku jen v dopisu. Nikdy jsem se neodvážil jí to říct nahlas. Nikdy jsem nenašel dost odvahy, abych to dokázal nahlas a přitom ji držel za ruce.

To je prokletí introvertů.

Sice nejsem úplný introvert.

V některých věcech mi mé sebevědomí dovolí vystupovat na veřejnosti celkem důstojně.

Jenže co se týče osobních vztahů, nedokáži být tak úplně otevřený. Z toho důvodu mám sice hodně přátel, ale opravdového kamaráda jsem neměl nikdy.

A také nikdy jsem se nedokázal smířit s tím, že jsem takový.

Alex je naopak bezproblémový extrovert. Dokáže být upřímná a otevřená, ale zároveň taková, že svou otevřeností nikoho neurazí a nenaštve. Prostě dokonalá desítka, která je vítaná na každé párty a která nezkazí žádnou zábavu.

To je jedna z nejdůležitějších vlastností desítek. Dívky od osmičky výš jsou většinou neuvěřitelně krásné a po fyzickém vzhledu dokonalé, ale pouze desítka má ten dar, že má krásnou i duši.  Další vlastností desítky je, že dokáže být krásná za každých okolností. Jak se říká, když ji dáte pytel, dokáže v něm vypadat jako v nejkrásnějších šatech.

Opakem právě toho jsou jedničky. Jedničky jsou ošklivé uzavřené ženy, kterým když dáte krásné šaty, dokáží z nich udělat ošklivý pytel.

Skutečných jedniček je samozřejmě taky neskutečně málo. Většina žen, když se obleče do krásných šatů, vypadá krásně.

Sice ne tak jako Alex, ale krásné jsou.

„Už jsem ti říkala, že se k sobě nehodíme, jsi pro mě moc hodný,“ Alex se mi vytrhla a přestala se tvářit koketně. Bylo ale vidět, že jsem jí tím  mile překvapil. To, že jsem to vyslovil nahlas mě v jejích očích určitě povýšilo o jeden bod. Možná o dva.

„Ale já tě miluji,“ dodal jsem si odvahy.

„Jsi blázínek, to tě přejde, raději už půjdu,“ řekla váhavě Alex.

„Počkej, nechoď, už o tom nebudu mluvit,“ žadonil jsem.

„Opravdu?“ podívala se na mě zase tak svůdně.

Tohle nenávidím. Miluji ji a nenávidím zároveň. Jak mě to má přejít, když mám stále pocit, že mě svádí.

„Slibuji,“ slíbil jsem nakonec.

Samozřejmě jsem věděl, že mě to nepřejde. Dva roky se snažím na Alex nemyslet. Jenže to nejde. Nejde to, i když už není stále kolem jako na střední škole. I když už nyní spolu nechodíme do jedné třídy, stále na ni musím myslet a když se vracím z kolejí domů, tak první, kam pohlédnu jsem okna jejich domu.

Jsem jí jako očarovaný.

Nikdy jsem na kouzla nevěřil, ale pomalu začínám věřit.

To je ten důvod, proč jsem se dnes ve svých očích začal považovat za pětku.

Snížil jsem se k tomu, abych dnes dopoledne zašel do sexshopu si koupit nafukovací pannu!

Ano, slyšíte dobře. Tak zoufalý jsem, že když jsem nemohl získat skutečnou Alex, začal jsem hledat nafukovací pannu vypadající jako ona.

Dlouho jsem se v tom sexshopu motal, a nemohl jsem najít žádnou, která by aspoň Alex vzdáleně připomínala.

Až si mě všiml nějaký starší prodavač.

Oslovil mě a já ani nevím proč, jsem mu řekl, jakou přesně tu pannu hledám.

Dokážete si to představit? Já introvert v sexshopu vykládám cizímu chlapovi, že jsem strašně zamilovaný do jedné dívky a že bych toužil mít aspoň její kopii doma.

Co mi na to ten prodavač řekl mě překvapilo ještě víc.

Prý proč si tedy neudělám přesně její kopii jako nafukovací pannu?

Nechápal jsem, ale ten prodavač mi vysvětlil, že existuje něco, co dokáže vytvořit ze skutečné ženy její kopii.

Nechápal jsem.

Říkal, že zažiji něco, co si budu pamatovat do konce života.

Stačí prý, abych ji tuto noc přiměl, aby si obula určité boty.

Ty boty prý jí promění na sexuální loutku. Bude prý toužit se milovat. A když ji pak ty boty sundám, kouzlo na ženu přestane působit, a mě zůstane ta její nafukovací kopie.

Ty boty mám teď ve svém batůžků.

Doma jsem si je důkladně prohlédl.

Nikdy nic takového jsem neviděl.

Dámské střevíce na obrovském podpatku a podrážce. Ten podpatek a podrážka jsou průhledné a zdá se, že obsahují nějakou kapalinu.

Stále přemýšlím, jak je mám Alex dát a přesvědčit ji, aby si je obula.

A dnes se chystá na tu noční párty u bazénu.

Na sobě má určitě ty své necudné stříbrné plavky, které jí nezakrývají vůbec nic.

Alex si něco takového v pohodě může dovolit.  

Jak opět tuším, stejně bude většina děvčat na takové párty nahoře bez, tak nakonec Alex tam bude nejvíce oblečená.

„Donesl jsem ti dáreček,“ usmál jsem se na ni.

„Opravdu, to je milé,“ usmála se na mě a rozzářili se jí oči.

„Něco, co se ti bude hodit k těm tvým plavečkám,“ zamrkal jsem na ni.

„Jakým plavečkám?“ Alex se zatvářila překvapeně.

Asi netušila, že jsem ji již v těch párty plavkách několikrát viděl. Nemohu si pomoct a musím ji špehovat na každé takové párty.

„Těm stříbrným, co máš teď určitě na sobě,“ usmál jsem se.

„Jak víš, co mám na sobě?“ zvážněla, ale pak se usmála.

„Líbí se ti?“ svůdně zamrkala.

V ty chvíli jsem myslel, že se opět zblázním.

Proč mi to dělá. Ví, že jsem do ní zamilovaný, chce, abych si našel někoho jiného, a přitom mě stále takto svádí.

„Moc,“ vydechl jsem.

„Tak copak jsi mi přinesl,“ vyzvídala.

„Takové botičky, ale musíš mi slíbit, že se mi v nich i s těmi plavkami předvedeš,“ přitáhl jsem si batoh blíž k sobě.

„To nikdy,“ vrtěla hlavou, ale její oči se smály.

„Když nikdy, tak nikdy,“ vyndal jsem tu jednu botu z batohu a položil na zahradní stolek.

Vyděl jsem, jak se Alex rozzářily oči.

Určitě to jsou boty naladěné na její extrovertí duši. Něco tak extravagantního musí v ní přímo probouzet touhu. Určitě stejnou touhu, jakou já teď toužím po ní.

„To je nádhera,“ vzdychla a hnala se ke stolku.

Rychle jsem tu botu sebral a vrátil do batůžku.

„Říkal jsi, že je to dáreček pro mě,“ žadonila.

„Ale ještě jsem ti ho nedal,“ vrtěl jsem hlavou.

„Dej, pěkně prosím, smutně koukám,“ přímo prosila.

„Předvedeš?“ zeptal jsem se.

„No dobře, ale teď se nekoukej,“ naznačila mi, ať se otočím, že si klidně to své nádherné růžové tričko a šortky sundá, jen když ty boty dostane.

„Dobrá,“ otočil jsem se a podával jsem jí batoh.

„Už se můžeš kouknout,“ ozvalo se po chvilce a já spatřil, jak úplně úžasná Alex si obouvá levý střevíc.

Pak se narovnala, trochu se rozkročila a  svůdně se na mě podívala. 

Vypadala nádherně.

Jako bohyně.

Nad hlavou jí zářily hvězdy tak, jak jsem v životě neviděl.

Najednou jsem si uvědomil, že je naprostá tma a pouze Alex zalévá jakési podivné světlo.

Pochopil jsem, že začíná to kouzlo, o kterém ten muž mluvil.

Alex vypadala, že si vůbec žádné změny nevšimla.

Jen se podívala se na oblohu a zavzdychala:

„To je nádhera,“

Její ruce se dotkly jejich stehen. Její prsty se široce roztáhly a Alex je hladivým pohybem vedla nahoru ke svým bokům.

Trochu se zaklonila a pohlédla ně mně.

„Líbí?“ zašeptala.

„Ano,“ vydechl jsem a odpověděl po pravdě. Nevím, jestli se ptala na tu nádhernou noční oblohu, nebo na sebe, ale vše mi teď připadalo úplně nádherné.

Pak jsem si toho všiml.

Její chodidla byly pokryty lesklou hmotou.

Ta hmota pomalu postupně stoupala směrem od těch avantgardních bot nahoru po jejích lýtkách.

Krásně se leskla a vypadala jako by byla tekutá a zároveň i pevná latexová hmota.

Když se dotkla jejích stehen, Alex slastně zavzdychala.

„Co se to děje? Trochu se mi točí hlava a cítím se tak podivně,“ celá se chvěla.

Ruce ji zajely do klína a s překvapením jsem spatřil, že Alex začíná přede mnou masturbovat.

„Jsem tak vzrušená,“ vydechla.

Hmota z těch bot se stále šířila výš a výš.

Nyní měla Alex již úplně pokryté tou hmotou svá stehna.

Nejpodivnější na tom bylo, že to vypadalo, že si toho vůbec nevšímla.

Ten pohled na proměňující se Alex mě pořádně vzrušoval.

Má nekonečná láska a bohyně přede mnou masturbuje a mění se v sexuální hračku.

Alex se otočila ke mně zády a opřela se rukama o zahradní plot.

Viděl jsem jak její úžasný zadeček pokryla ta zvláštní lesklá hmota a jak stoupá po jejích bocích vzhůru k jejímu tetování pro štěstí, které má na zádech.

Alex si začala pobrukovat nějakou píseň, jejíž melodie k nám pronikala z nějaké vzdálené zahrady, a přitom vrtěla svým zadečkem do rytmu.

Vypadala nádherně.

„Jsi nádherná,“ vydechl jsem.

Alex se ohlédla a usmála se na mě.

„Ty boty jsou úžasné,“ trochu víc se rozkročila.

„Cítím se nějak jinak.“

„Jakoby omámená z té výšky.“

„Až se mi z toho motá hlava.“

„A nikdy jsem nebyla tak vzrušená,“ Alex se slastně prohnula v zádech.

„Nevím co dělám.“

„Chtěla bych se s tebou milovat,“ vyslovila pro mě do ještě před minutou nepředstavitelnou věc a pozorně se na mě podívala.

Když uviděla, jak ji hltám svýma očima, ještě více se zatvářila svůdněji. Pak se pustila plotu a ještě více se ke mně otočila zády a předklonila se tak, že na mě vyšpulila ten svůj nádherný zadeček.

Jakoby z nějaké umělé hmoty byl tak neuvěřitelně lesklý, že se v něm odrážely okolní světla.

Alex jím stále pohupovala do rytmu melodie, kterou bylo z dálky slyšet a vypadala tak neuvěřitelně bezstarostně.

Vůbec jsem tomu nerozuměl.

Alex si buď té hmoty nevšimla, nebo jí vůbec neudivuje.

Možná je to součást toho kouzla.

Ten muž říkal, že se ta žena, která si ty boty obleče, stane sexuální loutkou, která se bude toužit se mnou milovat.

Alexyno chování tomu opravdu tak nasvědčovalo.

Sice si se mnou zahrávala dost často, různě se mnou koketovala, ale nikdy ne takhle vyzývavě.

Cítil jsem se ještě více vzrušeně.

Přesto jsem stále pociťoval podivný strach a úctu k té staré Alex.

Přestože se chová tak vyzývavě, v mých očích je stále bohyně a já jsem vedle ní obyčejný smrtelník.

Dotknout se Alex a milovat se s ní je jako sáhnout k nějakému božstvu a zneuctít jej.

Alex se znovu narovnala a otočila se ke mně.

Uvědomil jsem si, že nyní bylo její tělo kromě hlavy úplně pokryto tou hmotou.

Nebo proměněno do té hmoty?

Celá se leskla a zdálo se že se chvěje.

Prudce dýchala.

V jejích očích jsem viděl skutečné vzrušení a žádostivost.

Znovu se rozkročila a pomalu přecházela do širokého dřepu.

V životě jsem neviděl nic tak vzrušujícího.

A i Alex vypadala, že nikdy nic tak vzrušujícího nezačila.

Chytila se z ty své malinkaté plavečky a pevně stiskla své prsa.

Bylo vidět, že i její prsty jsou pokryté tou podivnou hmotou.

Vypadaly jako prsty nějaké umělé loutky.

Neuvěřitelně lesklé loutky, ze které kouká lidská hlava krásné a vzrušené Alex.

Její tělo vypadalo tak neuvěřitelně uměle a přitom tak živě.

Alex začala dýchat ještě vzrušeněji a nepravidelněji.

Její ruce pustily své prsa a pomalu putovaly po jejím tělo dolů.

Začala se hladit na stehnech.

Její pohled snad poprvé sjel na své tělo a v jejích očích byl vidět záblesk údivu, když spatřila své stehna pokryté tou lesklou umělou hmotou.

Jakoby se trochu lekla a nechápavě hleděla na své stehna, bříško a prsa.

V té době jí ta hmota již pokrývala i ten její krásný obličej.

Něco mi říkalo, že kouzlo se blíží do svého konce.

Alex se na mě udiveně podívala.

Nyní její oči více jak vzrušeně vypadaly trochu vystrašeně a zmateně.

Asi nechápala, co se to s ní stalo.

Celé její tělo vypadalo jako s plastické hmoty.

Z krásně lesklé plastické hmoty.

Vypadalo to, že Alex začíná mít problémy s koordinací svých pohybů.

Chtěla asi něco říct, ale už i její jazyk byl taky obalen tou lesklou hmotou.

I její vlasy pomalu začaly měnit svoji strukturu.

Zdály se být jiné.

Jakoby umělé.

Možná i každý jednotlivý vlas byl nyní obalen tou hmotou.

Alex jakoby s námahou zvedla hlavu a ještě se udiveně na mě stačila podívala.

Pak se zaklonila, ruce dala do zadu a zaujala pozici vyzívající k sexuálnímu styku.

Ústa stále vzrušeně pootevřená.

Hlavu mírně nakloněnou a svými očima stále nechápavě pozorujíc své tělo.

Pak se čas jakoby zastavil.

Alex se přestala úplně hýbat.

Přede mnou ležela nějaká plastiková loutka vyzívající k sexuálnímu styku.

Neuvěřitelně krásná nafukovací sexuální panna.

Kdyby teď někdo přišel, určitě by se podivil, kde jsem sehnal tak dokonalou kopii nejkrásnější dívky z našeho městečka.

Ale určitě by ho nikdy nenapadlo, že to není umělá loutka ale skutečná Alex.

Alex proměněná do sexuální panny – mé hračky.