Název: BDFC

Autor: DoVaN

Ilustrace: Robert Hill and DoVaN

Varování: Latex Fetish, Furry Fetish, Gender Transformation, Fantasy Fetish

Celý den se dnes Johny pěkně nudil. Vlastně se přímo užíral nudou. Dokonce už na tom byl tak špatně, že začal přemýšlet, že se vrátí zpět do školy a bude se učit zase v tý nudný třídě paní Grublové, která je pořád přesvědčovala o tom, že být vlčkem v tak vyspělé civilizaci je obrovská pocta a zodpovědnost. Johny neměl to slovo vlček rád. Připadal si jako by mu nesedělo. Daleko rád by byl někým jiným, i když kým on přesně nevěděl. Proč by zrovna on měl nést nějakou obrovskou odpovědnost za chod tohoto přihlouplého světa. Nechtělo se mu v dospělosti stoupit do armády jako jeho otec a bojovat ve vlčí smečce proti ostatním kvůli nějakým hloupým ideálům. Raději se o nic nestaral a hrával si s ostatníma zvířátky - většinou jen tak hloupě blbly a povalovaly se. Rychle odehnal ten hloupý nápad vrátit se zpět do školy a zabočil do další ulice, kterou ještě neznal.

Po pár krocích ho upoutal blikající červeno žlutý neonový nápis. Bylo na něm napsáno Bear Doll Fetish Club a pod ním obrovská prázdná výkladní skříň. Chvilku si ten nápis prohlížel a pak ze zvědavosti nakoukl přes tu výkladní skříň dovnitř. Za sklem byla nějaká přijímací místnost s několika křesly a pak stůl, za kterým seděla nějaká medvědice v rudém latexu od hlavy až k patě. Zřejmě si ho všimla, protože zvedla hlavu od těch lejster, co měla na stole, a upřeným pohledem si ho prohlédla a pak něco zavolala. Johny se pěkně lekl. Věděl že není slušné pozorovat cizí lidi při práci, i když jsou za výkladní skříni, rychle se otočil a dělal jako by nic. Pěkně se mu z toho rozbušilo srdce. Přesto nemohl zapomenout na ten pohled na tu medvědici v tom červeném latexu, a uvědomil si, že se mu to dost líbilo. Rozhodl se, že se na ni aspoň ještě jednou podívá, a pak půjde do jejich staré nory, a tam si ho pěkně vyhoní při vzpomínce na ni.

Otočil se a užasl ještě víc. Ve výkladní skříni najednou byla další latexová samička, tentokrát by to odhadoval na nějakou veverčici, nebo něco podobného, protože to mělo huňatý ocas, který byl ale pokryt bleděmodrým latexem, jako celé její samičí tělo, kromě trupu, který byl v tyrkysovém latexovém body. Svůdně se na něj dívala, pomrkávala a přitom ukazovala vedle směrem ke dveřím a naznačovala, aby šel dál. Johny byl jako omámený. Najednou si uvědomil, že v životě neviděl nic tak úžasného a vzrušujícího zároveň.

Chvilku ještě zaváhal, protože nemá u sebe moc peněz a zas tak malý není, aby nevěděl, že soukromé pánské kluby jsou pěkně drahá záležitost. Ale co, vždyť ho zvou dovnitř. Aspoň si je prohlédne zblízka.

Zabočil ke dveřím a vzal za kliku. Za dveřmi na něj už čekala ta medvědice v červeným celotělovém latexu.

„Vítáme Vás, mladý pane, vítejte v klubu našich Bear Love Dolls,“ zpustila hned, jak vešel, přitom dala důraz na to slovo „Love Dolls“.

„Jsme moc poctěni, že jste k nám zavítal. Pojďte dál a posaďte se,“ aniž by se nadál, vlekla ho k sobě ke stolku a usazovala ho před sebe do pohodlného, taky latexového křesílka.

Johny si ji se zájmem prohlížel. Pod tou červenou latexovou maskou nebylo poznat, jak je stará, ale hlas zněl velice mladě. Možná až moc mladě, protože tak dobře vyvinutou mladou medvědici s takovým mladým hlasem ještě neviděl.

„Tady, podívejte se do našeho katalogu, určitě se Vám bude něco líbit,“ vložila mu do ruky jejich katalog nabídek.

Johny si ho vzal a nevěděl, kam se má dřív dívat, jestli na tu medvědici, nebo do toho katalogu, plného pestrobarevných latexových samiček připravených posloužit samcům v jejich nejroztodivnějších přáních.

Johny prostudovával katalog důkladně, i když už jen při letmém pohledu mu bylo jasný, že si nemůže dovolit ani tu jejich nejlevnější službu. Dával si na čas, aby si každý obrázek v katalogu důkladně prohlédl a co nejlépe si ho zapamatoval, aby si je mohl zase všechny doma v doupěti vybavit a pořádně si o samotě užít. Občas koukl i na tu medvědici, která seděla před ním, svůdně se usmívala a eroticky na něj pomrkávala.

Asi po deseti minutách ticho přerušil najednou hlas té samičky ve výloze:

„Madame, mohu se už jít připravit?“ zeptala se asi té červené medvědice.

„Už jste si vybral?“ zeptala se něžně medvědice našeho vlčka.

„Víte, rád bych si tu u Vás něco vybral, ale nemám bohužel dost peněz ani na tu nejlevnější službu,“ povzdychl si Johny a čekal, že se v tu ránu chování latexové madam změní, ale to se nestalo.

„Ach, chápu, jistě, každý nemá bohaté rodiče a ve vašem věku, jistě ještě nic nevyděláváte. To je opravdu škoda, náš klub je opravdu prvotřídní.“

Johny byl tak slušným vystupováním opravdu zaskočen. Čekal, že ho po oznámení o tom, že nemá peníze ihned vyhodí ven na ulici, ale zdálo se, že si ta samice s ním chce povídat.

„Jistě jste sirotek, když se tak tu touláte po ulicích, když ostatní ve vašem věku bývají ještě ve škole?“ zeptala se ho medvědice.

„Ne paní, sirotek nejsem, ale je to stejné, jako bych byl, můj otec slouží ve vlčí smečce a matka by ani nepoznala, kdybych někdy nepřišel domů, to víte, tolik vlčat, a na všechno tak sama.“

„To je opravdu dojemné, a vy se nechcete stát taky členem vlčí smečky, jako Váš otec?“ ptala se dál.

„Víte, moc mě ty samčí války nepřitahujou, proto vlastně ani nechodím do školy, prostě si s nimi nerozumím,“ odpověděl Johny popravdě.

„Asi jsem další mladý nepochopený muž, pár takových jsem již tu potkala, většina by byla ráda i někým jiným, není to pravda i u Vás?“

Johny byl tou otázkou celkem zaskočen. Ta žena ho dokonale prokoukla.

„Ano někdy bych byl rád někým jiným, ale nevím kým,“ přiznal se Johny.

„Víte, líbíte se mi, tak jestli chcete, můžete vstoupit zadarmo do našeho klubu.“

Johnymu se tím vším vzrušením zatočila hlava. Vstoupit zadarmo do klubu? Znělo to jako pohádka.

„A prosím Váš, co členství v klubu vlastně zahrnuje?“ zeptal, se protože se mu to nějak nezdálo.

„Několik málo povinností a pak plno rozkoše a slasti,“ odpověděla mu smyslně červená latexová medvědice.

‘Nádhera. Ať budou chtít cokoliv, chci být jejich členem,‘ pomyslel si Johny.

„Jste moc hodná,“ usmál se na medvědici, která vstala a přinesla si několik papíru, které chtěla s ním vyplnit.

„Tak předně bych se Vás chtěla zeptat na Váš vztah k fetiši a vaši sexuální orientaci, protože to by mohl být maličký problém,“ zvědavě si mladého vlčka prohlížela.

Johny byl ve věku, kdy každé štěně experimentuje se svým tělem a není mu proti chuti žádná nová věc, která by mu přinesla trochu potěšení.

„Vyloženě kladný, a má sexuální orientace je velice široká,“ vyhrkl Johny tak rychle, jako by se bál, že by mohl o členství v klubu přijít.

„Tak to jsem ráda,“ usmála se na něj medvědice,“projedeme si nějaký základní údaje.“

„Vaše jméno?“

„Johny Wolfenstein.“

„Stačí Johny, příjmení tu nebudeš potřebovat… tady vlastně ani Johny se sem moc nehodí, budeme ti muset vymyslet nějaké  hezčí, Johny, jako Johan, Johanka, Jeane. No uvidíme.“

Mudrovala si něco pro sebe a Johny moc nechápal o čem to mluví.

„Když si představíš nějakou samičku, jaká barva by se ti na ní líbila?“

„Asi růžová.“

„Růžová je moc pěkná barvička pro vlčici, v kombinaci s fialovou by mohla být super.“

Zase si povídala něco pro sebe ta medvědice.

„Tak tady mi to podepište, a bude to skoro vše.“ Vstala a přitom, jak Johnymu podávala ten papír, zavolala na tu veverčici ve výloze.

„Eriko, můžeš se jít připravit, a bude to růžová.“

Johny se otočil a zahleděl se za mizející veverčicí Erikou. Pak se obrátil zpět k papíru a letmo si ho prohlédl. Přitom ho zarazila jedna věc. Ve statutárních pravidlech klubu bylo napsáno, že hostem klubu může být jakýkoliv samec či samička, kteří si budou za poplatek užívat služeb klubu, ale u členů klubu bylo napsáno, že členem klubu může být jen samička. Trochu mu to připadalo divné.

„Prosím, není tady chyba?“ pro jistotu se zeptal a drápkem ukázal na to místo na papíře.

„Ale ne drahý, není. Říkal jsi, že máš kladný vztah k fetiši a k sexuálních experimentům, tak jakmile budeš převlečen do něčeho dámského, už tě tu za samečka nikdo považovat nebude, a nebude ti bránit si užívat výhod členství v klubu.“

Johny se ještě jednou podíval na katalog, který ležel teď vedle toho lejstra na stole a bez váhání to podepsal.

„Výborně, tak teď si tě ty moje štěňátko převléknu do něčeho hezčího a Erika už se na tebe těší,“ radostně vzala ta medvědice to lejstro do ruky a schovala ho do šuplíku ve stole.

Pak vybídla Johnyho, aby ji následoval do další místnosti, a vybrala mu nějaký saténový fialový komplet a světle modré punčochy. Johny nebyl moc zkušený v oblékání takovýchto věcí, ale cítil se v nich kupodivu příjemně a za pomoci té medvědice byl skoro hned převlečen.

Bylo to tak příjemný, že než se nadál, jeho penis byl vztyčený v pozoru a dožadoval se něčí pozornosti.

„Vidím, že ten Váš uličník už si žádá to svoje, počkejte, zavedu vás za Erikou,“ řekla medvědice s úsměvem na tváři.

Erika byla v malé místnosti bez jakéhokoliv zařízení a vybavení. Vypadala stejně úžasně, jako před tím v té výloze.

„Tak pojď dál ty moje štěňátko, a koukám, že tě tam mezi nohama něco zlobí, no neboj, za chviličku budeš spokojenej,“ pronesla svůdným hlasem a celá se zavlnila.

Johny se cítil tak šťastnej, že vesele vrtěl ocáskem a občas hravě vyštěkl na Eriku.

„No jo ty můj chlupáčku, to víš že můžeš očuchat paničku, tak poběž ke mně,“ povzbuzovala ho Erika.

Johnymu se ta hra hrozně líbila, ihned si klekl na všechny čtyři a přiběhl k Erice.

„Hodnej chlupáček,“ dál ho provokovala Erika.

Johny si všimnul, že Eričin latex není v klíně úplně uzavřený, ale že je tam jakoby skulinka – ženská pochva pro milování.

Vyskočil a chtěl si ji přitáhnou a otočit, aby do ní mohl vniknout, ale Erika se jen smála a odtahovala se.

„Ale ty přece nejseš sameček, ty nevíš jak to dělají dvě samičky?“ smála se Erika a ještě víc se mu vystavovala na obdiv.

Johny byl tak vzrušenej při pohledu na ten její klín, že už nedokázal dál odolat a popadl si to svoje péro a začal si ho tam honit.

Erika tam před ním stála, ruce za hlavou a ukazovala mu to její vyvinuté poprsí a růžovoučký rozkrok.

„Tak pojď blíž, pojď mi to dělat jako samička, lízni si, ať víš jak chutná,“ dál ho lákala ke svému klínu.

Johny se nenechal dlouho prosit.

Klekl si znovu a přitáhl si Eričin klín ke svému čumáku.

Když tak se přibližoval špičkou svého čumáku a jazykem k jejímu pohlaví, najednou si všiml, že se jakoby začíná nafukovat, a než se nadál, zasáhla ho sprška nějaké růžové kapaliny, která vytryskla z Eričinnýho pohlaví.

‘Páni, ženský orgasmus,’ pomyslel si prvně Johny a cítil se ještě víc vzrušený.

 Nejenže se může kochat pohledem na takovou krásnou samičku, jako je Erika.

Navíc může na vlastní oči zažít její skutečný ženský orgasmus.

Jenže proud té kapaliny neustával.

Najednou nevěděl, jestli je to orgasmus, nebo si ho Erika neznačkuje svojí močí. Rituály veverek on jako vlk neznal a tak mu přišlo divné, že proud z Eričinna těla neustává a že navíc se Erika postavila za něj a začala mu tu růžovou kapalinu stříkat ze svého pohlaví na ramena a záda.

A co víc - zjistil, že ta růžová hmota nějak reaguje s oblečením na něm a to se začíná rozpadávat a rozpouštět.

Jeho fialové body mu to úplně zepředu rozežralo a to teď visí volně přes jeho záda.

Růžové kapky té hmoty se mu vpíjijou do chlupů a tam mu ta hmota jakoby houstne a latexovatí.

Za chvilku mu to rozpustilo i jeho fialové boty na podpatku a světle modré punčochy, které při styku stou růžovou kapalinou tály jako při doteku něčeho horkého.

Netrvalo dlouho a klečel tam na všech čtyřech úplně nahý a mokrý od hlavy k patě tou růžovou kapalinou, která se mu vpíjela do kožichu a dál se šířila po celém jeho těle.

Dokonce se mu to dostalo do očí, tak nemohl poznat ani, jestli je stále vystaven Eričinna proudu, nebo jestli už konečně přestala.

Když konečně si protřel trochu oči, uviděl, že jeho srst na některých místech je nahrazena hladkou lesklou růžovou hmotou, stejné barvy, jakou na něj vystříkala Erika.

Najednou ucítil, jak se mu trochu zatočila hlava a jak se s jeho tělem něco začíná dít.

Bezděky si mákl do rozkroku a zkoprněl hrůzou. Jeho penis zmizel. Tedy nezmizel úplně, ale to co tam po něm bylo, bylo něco tak malého a nepatrného, že se to za penis nemohlo považovat.

A co víc, najednou ucítil podivný tlak na prsou a když na ně pohlédl, uviděl, že se mu začínají nafukovat a zvětšovat.

Netrvalo dlouho, a měl stejně veliký prsa, jaká se mu před chvílí líbily na tý medvědici, a co víc, možná je měl o trochu větší.

Konečně se mu podařilo postavit se.

Důkladně si se prohlížel a zjistil, že vypadá vlastně podobně jako ta veverčice, jen se trochu liší tvarem hlavy a ocasem, jinak že je dokonale vyvinutou samičkou.

Hmota jak zasychala, čím dál tím víc se leskla a nabírala latexové vlastnosti, navíc po jeho trupu byla natažená jakoby fialová vrstva, která dodávala jeho tělu ještě ženštější tvar. Zálibně si své nové tělo prohlížel.

Najednou se od vedle ozval známý hlas. Holky, pojďte se ukázat do výkladu, kolem jdou naší budoucí zákazníci z vlčí smečky.

Aniž by o tom nějak přemýšlel, vydal se za Erikou pózovat do výkladu a lákat nové zákazníky do klubu.