„Netlačte se, prosím,“ zaúpěla nějaká slečna vzadu v tramvaji. Patrně ji někdo stoupl na nohu, protože v tomto okamžiku byla tramvaj namačkaná k prasknutí.
Paradoxně tu byly volny dvě místa na sezení, protože právě vystoupily ti důchodci, co zastávku před tím z nich vyhodili dva kluky. Nikdo se neměl k tomu, aby si na ně zase sedl, protože by mohl být za chvilku zase nařčený z neúcty ke starším, a že se máme dnes tak dobře jen kvůli tomu, jak oni museli ve svém mládí dřít a odříkávat si.
Nebylo to vůbec moc příjemné muset se mačkat v tak natřískané tramvaji, když jsou tu volný místa. Zvlášť když jsem byl dnes tak teple oblečený.
Rychle jsem se posadil a trochu si oddychl.
Předevčírem začalo jaro a počasí se v našem městě skutečně prudce zlepšilo. Ráno byla sice ještě zima, dokonce i padal chvilku sníh, ale odpoledne již byla zase modrá obloha a slunce se snažilo roztát i poslední ostrůvky sněhu.
To je důvod, proč je mi tak horko.
Člověk se musí ráno stále teple navlékat, protože jinak by zmrzl, ale odpoledne se peče, protože teplota se změní i o dvacet stupňů.
Proto jsem byl celkem udivený, když jsem na zastávce spatřil ženu zachumlanou v kapuci v péřovém kabátku dlouhém tak ke kolenům. Na sobě měla ještě tříčtvrteční rifle a kozačky do půl lýtek. Určitě nebyla zas taková zima, aby byla tak zachumlaná. Normálně bych si ji asi nevšiml, ale zaujalo mě, jak šťastně vypadající obličej z té kapuci vykukuje. Sice ji nebylo přes tu kapuci moc do obličeje vidět, ale přesto z ní něco nádherného vyzařovalo. Taková spokojenost a krása.
Pak jsem si všiml, že ve škvíře mezi riflemi a kozačkami je vidět, že má na sobě ještě tmavé punčocháče, což samozřejmě není nic neobvyklého, ale tyto měly jakoby švy nebo vzorek ve tvaru svislých tenkých proužků tak pět centimetrů od sebe.
Přišlo mi podivné, že někdo si podvleče pod rifle vzorované punčocháče, protože většinou jsou celkem drahé na to, aby sloužily jako podvlíkačky.
To, že jsou takové punčocháče celkem drahé vím dost dobře, protože punčocháče patří k mému fetishi.
Moc se mi totiž líbí ženské nohy v lesklých punčocháčích. Tak moc, že se punčocháče staly pro mě symbolem ženskosti a hrozně mě vzrušují. Již v pubertě jsem zjistil, že zas tak ani nepotřebuji, aby punčocháče měla oblečené žena a dokonale mě dokáže vzrušit pohled na mé vlastní nohy v tomto provedení.
Proto moc dobře vím, kolik takové punčocháče stojí.
A mým fetishem se nastaly jen nohy v punčocháčích.
Postupně jsem objevoval další a další fetishe.
A mám štěstí a smůlu zároveň.
Má žena zrovna nic takového na sobě nemá moc ráda, ale na druhou stranu mi můj fetish toleruje. Občas mi dovolí milovat se s ní tak, jak si to přeji já. Oba oblečeni v punčocháčích nebo aspoň sám. Bohužel nerozumí tomu, že mě daleko více vzruší, když si něco takového obleče a že je to vlastně takový dáreček od ní pro mě.
Možná to je důvod, proč si rád dopisuji s lidmi s podobnými touhami a fetishi.
A jedním takovým člověkem byla Dana Kapucka.
Její dopisy byly to nejerotičtější dopisy, které jsem kdy dostal. Když mi poprvé napsala, přišla mi její záliba ještě podivnější, než ty moje. Pak jsem si uvědomil, že se zas tak moc neliší od mých.
Už jako malá milovala zimu, kdy se mohla pěkně zabalit do teplého oblečení. Čepice, šály, kukly, šátky, jen se trochu ochladilo, už je vyndávala ze skříně. Brzy poznala, že je můžu oblékat doma i v parném létě, a tak zatímco ostatní se před zrcadlem promenádily v šatech a sukýnkách, ona tajně oblékala maminčin kožich, bundu, čepici a šálu.
A pak "objevila" kapuci. Ta se pro ni stala něčím naprosto nepostradatelným. Dnes už ani vlastně nemá žádnou bundu nebo kabát bez kapuce.
Po letech sebepoznávání dospěla asi k tomuto. Každý rok se vydává na hory, čím je horší předpověď počasí (myslí tím samozřejmě čím větší zima), tím pro ni lépe. Tam tráví od časného rána do večera na těch nejchladnějších místech, kde vítr fičí a sníh šlehá do obličeje. Je ale v bezpečí svých péřových oteplovaček a péřové bundy, na hlavě kapucu, pořádně utaženou, aby jí vítr nestrhával a hlavně abych cítila hladký šusťák na své tváři. Je ji tak krásně, jsem celá vzrušená a hledá spřízněnou duši.
Psali jsme si nějakou dobu, ale protože naše fetishe nebyly úplně stejné, postupně odpovědi chodily čím dál tím později, až jsme si přestaly úplně psát.
Při pohledu na tu ženu na zastávce mě ale ihned blesklo hlavou – Dana Kapucka.
Nevím, jak jsem si mohl být tak jistý.
Nikdy mi nenapsala, kde bydlí, a ani jsem to nechtěl vědět. Na internetovým dopisování je nejkrásnější to, že když chcete, můžete zůstat v úplné anonymitě.
Nedokázal jsem od té ženy odtrhnout oči.
Je to možné?
Mohla by to být Dana Kapucka?
Nikdy by mě nenapadlo, že by mohla bydlet ve stejném městě.
Vždy jsem si představoval, že s lidmi, se kterými si píši, se nikdy nesetkám.
Vyskočil jsem a tlačil jsem se ke dveřím.
Lidé mi nadávali, že vystupuji na poslední chvíli a že jim šlapu na nohy, ale ničeho jsem si nevšímal.
V hlavě se mi honilo jen to, jestli je to Dana Kapucka.
Dveře tramvaje se již zavíraly, když jsem je rozrazil a ztěžka dopadl na silnici.
Všiml jsem si, že mě ta žena pozoruje, ale když si všimla, že se na ni dívám, odvrátila zrak a znovu se zachumlala do své kapuce.
Narovnal jsem se a oprášil jsem si pomačkaný kabát.
Najednou jsem nevěděl, co mám dělat.
„Dano? Dano Kapucko?“ nakonec jsem dostal ze sebe.
Ta žena ale vůbec nereagovala. Přes tu kapuci nebylo vůbec vidět, kam se dívá a jestli mě vůbec slyší.
„Dano?“ dotkl jsem se jejího ramena, „to jsem já, donVana.“
Ta žena se na mě nechápavě podívala.
„Promiňte, s někým jsem si Vás spletl,“ omluvil jsem se a poodstoupil.
Její tvář mi zase zmizela za lemem té péřové kapuce.
Připadal jsem si jako blázen. Jak mě mohlo napadnout. Že zrovna Dana Kapucka bude bydlet ve stejným městě jako já.
Uslyšel jsem zazvonění tramvaje a uviděl, že se ta žena chystá nastoupit.
Byla to zrovna jiná tramvaj, než jsem potřeboval.
Najednou se ta žena otočila a řekla: „Tak pojď, pojedeme ke mně.“
Nechápal jsem ještě víc.
Vyběhl jsem schůdky tramvaje a postavil se vedle ní.
„Dano, jsi to ty?“ zeptal jsem se nevěřícně.
„Nic neříkej, prostě mlč,“ řekla mi tiše a položila mi prst na ústa.
Zmlkl jsem a jen se na ni díval.
Její obličej byl trochu růžový. Možná se styděla, ale mě to připadalo víc, jako že je vzrušená.
Po cestě tramvají jsem zahlédl další ženy s hlavami schovanými v kapuci.
Nechápal jsem.
Jak je možné, že tento krásný den je tolik žen tak teple oblečených a já zrovna ze všech vyberu úplně náhodou Danu?
Další zastávku mi naznačila, že budeme vystupovat.
Následoval jsem ji beze slova a došel k nějakému panelovému domu.
Odemknula a vyjely jsme výtahem do šestého patra.
Stále beze slova.
„Chvilku tu počkej,“ zastavila mě přede dveřmi.
Vešla dovnitř a rozhlížela se, jako by kontrolovala, jestli nikdo není doma.
„Pojď dál,“ vyzvala mě.
Vešel jsem a zavřel za sebou dveře.
„Tady si odlož,“ ukázala na věšák a pomohla mi z kabátu. Při tom pohybu jsme se sebe dotkli. Nevydržel jsem to a objal jsem ji.
„Ne, to nesmíme,“ odtáhla se.
„Proč?“ nechápal jsem.
„Jsem vdaná, a ty jsi ženatý,“ odtáhla se ještě víc.
„Ty jsi vdaná Dano?“ zeptal jsem se.
„Nejsem Dana,“ zavrtěla hlavou.
„A kdo jsi?“ zeptal jsem se.
„Na jménu nezáleží, stačí když mi budeš říkat Kapucko,“ usmála se.
„Kapucko? Takže jsi Dana?“ nechápal jsem.
„Nejsem, ale Danu znám, všichni si píšeme,“ znovu se usmála.
„Ty znáš Danu? A píšete si? Je vás víc?“ nechápal jsem.
„Ano, na našem chatu,“ smála se.
„Máte svůj chat? O kapucích?“zeptal jsem se se zájmem.
„O kapucích a vůbec.“
„A o čem si píšete?“
„Třeba o tobě.“
„Aha, pak už to začínám chápat,“ pochopil jsem.
„Hele, když mi slíbíš, že se mě nebudeš snažit dotýkat ani jinak mi naznačovat nějaké city, můžeme dělat přesně takové věci, jaké se nám budou líbit,“ podívala se na mě teď s vážným pohledem.
„Ale co když to nebudu moct vydržet?“ zaúpěl jsem.
„Oba bychom toho pak litovali,“ podívala se na mě přísně a já jsem věděl, od čem mluví. Virtuální nevěra je sice nevěra, ale daleko lépe se utají a nezamotá tak hlavu.
„Slibuješ?“ naléhala na mě.
„Dobrá, slibuji,“ kývl jsem.
„Tak pojď do koupelny,“ vedla mě do malinkaté koupelničky.
„Tady si všechno sundej,“ ukázala mi na skříňku, která sloužila jako odkládací prostor.
„Úplně donaha?“ zeptal jsem se nevěřícně.
„Nebo se chceš sprchovat oblečený?“ usmála se.
„Mám se sprchovat?“ moc se mi nechtělo.
„Ano,“ kývla a dál nic nevysvětlovala. Pochopil jsem, že mě chce asi zbavit mého pachu, aby to náhodou její partner později nepoznal.
Postupně jsem si sundával všechny věci, až jsem tam před ní stál úplně nahý a ona si mě se zájmem prohlížela. Můj pták využil toho osvobození se dostal do vzpřímené pozice. Byl to zajímavý kontrast – ona v zimní bundě s kapucí a já úplně nahý a vzrušený.
„Tak šup,“ pleskla mě po zadku a ukázala na vanu.
„Hele, myslel jsem, že se nesmíme dotýkat,“ zaprotestoval jsem.
„Ty se mě nesmíš dotýkat, já tebe můžu,“ zavrtěla hlavou a smála se.
Přišlo mi to nespravedlivý a najednou jsem si připadal, že jsem pouze její hračka, ale chápal jsem to, protože pohled na nevěru z hlediska muže a ženy je trochu jiný. Žena se prý nesmí do milence zamilovat, jinak prý už nemůže být se svým partnerem, kdežto muž prý dokáže bez problémů mít několik vztahů.
Vlezl jsem do vany a namydlil jsem se. Ona mě se zájmem pozorovala.
Když jsem chtěl smýt mýdlo, vzala si sprchu a sama mě začala sprchovat, chvilku teplou a chvilku studenou.
Samozřejmě jsem protestoval, ale ona se jen smála.
Když uznala, že jsem dost čistý, podala mi froté ručník, abych se prý pořádně osušil.
Pak otevřela tu skříňku, na které jsem měl položené věci a já uviděl, že je plná erotických pomůcek!
Vyndala prezervativ a než jsem se nadál, držela mě za ptáka.
„My to budeme spolu dělat?“ zeptal jsem se s nadějí v hlase.
„Ne, ale abys mi nic neušpinil,“ ušklíbla se.
Zručně mi stáhla předkožku a natáhla prezervativ.
Pak vytáhla z té skřínky nějaký silikonový kroužek a natáhla ho mi ke kořenu penisu.
Poznal jsem, že jsou to takové ty kroužky, co mají zabránit ztrátě erekce. I když po těch skotských střikách, co mi udělala, by mi erekce jen tak neměla opadnout.
Nakonec přidala ještě jeden kroužek s nějakým válečkem pod ním. Patrně s malinkým vibrátorem.
Spokojeně si mě prohlížela.
„Tak a show může začít,“ usmála se a vedla mě do další místnosti.
Byla v ní hrozná zima.
Byl to obyvák, ale okno bylo otevřené a topení asi vypnuté, protože bych odhadoval, že teplota mohla být stejná jako venku.
Kdybych neměl v ten okamžik svého ptáka zaškrceného, určitě bych ztratil erekci.
Doslova jsem se rozklepal zimou.
V tom už ale vytahovala ze skříně nějakou zimní lesklou kombinézu a podávala mi ji.
„Tohle si obleč,“ podala mi ji.
Rychle jsme se soukal do té silonové kombinézy a cítil úlevu, když jsem se konečně zahřál.
„Jak se cítíš?“ zeptala se.
„Příjemně,“ odpověděl jsem.
„Vzrušuje tě to?“ zeptala se.
Musím uznat, že trochu vzrušující pocit to byl. Silonová podšívka při každém pohyby klouzala po mém holém těle a cítil jsem, jak trochu elektrizuje. Mé chloupky na nohou byly taky silně zelektrizovaný. Navíc kombinéza příjemně hřála a trochu eroticky šustila.
„Ano,“ přiznal jsem se.
Kapucka přistoupila ke mně, rozepnula znovu zip té kombinézy a šáhla mi dolů do rozkroku.
Ucítil jsem, brnění a pochopil jsem, že zapnula ten vibrátorek.
Nebyl to nijak intenzivní pocit, ale byl příjemný.
Pak mě odtlačila směrem ke křeslu.
„Ted si sedni a už se jen dívej,“ usmála se a šla pustit muziku.
Zabořil jsem se do křesla a pozoroval jsem, jak si Kapucka přede mne stoupla a poprvé si rozepíná tu péřovou bundu.
Pod ní jsem zahlédl, že nemá svetr ale jen nějaké strečové průsvitné body se vzorkem velkých obdélníků. Jen na chvilku rozevřela svoji bundu a já jsem pod tím body zahlédl rýsovat se její prsa. Vypadaly nádherně.
Pak se začala zouvat.
Uviděl jsem, že ty černé punčocháče mají stejný vzor jako to body.
Otočila se ke mně zády, vyhrnula si tu bundu, a vystrčila na mě zadek v těch svých riflích. Pak se znovu otočila čelem ke mně a rozepnula si je.
Znovu se otočila ke mně zády a vyšpulila ten svůj zadeček opět na mě. Přitom si stáhla ty rifle dolů. Uviděl jsem, že to nebyly punčocháče a body, ale jednodílný catsuit s otvorem v rozkroku.
Jak tak stála zády ke mně a špulila na mě zadek, pohupovala se v bocích, mohl sledovat detailně její kočičku.
Byla úplně vyholená!
Navíc z ní koukal nějaký provázek!
Trochu se pootočila ke mně, tak abych měl před očima její kočička, ale aby na mě mohla vidět.
„Zatáhni za to,“ vyzvala mě .
Chytil jsem ten provázek a pomalu táhnul.
Moc to nešlo.
Kapucka se ještě více prohnula a pohupovala se v bocích.
Trochu jsem zabral víc a najednou z ní vyjela asi čtyř centimetrová kulička!
Současně Kapucka smyslně zanaříkala.
Znovu jsem trochu zabral a vytáhla jsem další.
Kapucka měla v sobě venušiny kuličky lásky!
Tak proto ten šťastný výraz na zastávce!
Kapucka se otočila, vzala si je ode mě a ladným krokem odcházela ke skříňce. Když ji otevřela, zalapal jsem po dechu. Opět tolik erotických pomůcek jsem pohromadě neviděl!
Jak to, že ji to její manžel toleruje? Možná je nynfomanka a je rád, že si chvilku odpočine!
Vyndala jiný pár kuliček a sedla si přede mě rozkročmo do křesla. Neuvěřitelně široce roztáhla nohy a já pozoroval, jak si s nimi kutálí po své čičince a pak je vtlačuje dovnitř. Tentokrát byly asi s vibrátorem, protože jsem uslyšel další vrnivý zvuk
Vstala a tentokrát vyndala nějakou věc, která trochu připomínala string kalhotky. Taky si to tak oblékla, ale po chvilce jsem poznal, že se tomu v sexshopech říká motýlek a že si to ženy dávají zepředu na poštěváček. Aktivovala ten malinkatý vibrátor v tom motýlka a prohnula se blahem v zádech. Vypadala neskutečně eroticky.
Chvilku vychutnávala ten pocit a pak znovu vstala.
„Je mi trochu zima,“ usmála se a otevřela další šuplík.
Vytáhla bílé punčocháče a začala si je oblékat přes ten catsuit!
Upravila si ty nové punčocháče a pohladila se po rozkroku.
Skrz tu bílou látku prosvítal ten černý vzorek.
Pak šáhla znovu do šuplíku a tentokrát vytáhla silné lesklé tělové punčocháče.
Znovu si je oblékla.
A další a další.
Po chvilce měla na nohou nejméně pět různých vrstev punčochové látky, které vytvářely zajimavé optické efekty.
Současně vypadala vzrušenější a vzrušenější. Vzdychala a častěji se hladila v rozkroku.
Nakonec vytáhla lesklé fialkově modré neprůhledné elasťáky. Když si je natáhla, zapnula si i bundu. Schoulila se do toho křesla naproti, rukama si jezdila po těle a smyslně naříkala.
Už jsem to nedokázal vydržet. Sice ten vibrátorek na mém penisu hladinu mého vzrušení stále stupňoval, ale toužil jsem po silnějším doteku.
Rozepnul jsem si tu kombinézu a chytil svého ptáka a začal jsem si honit.
Kapucka si toho všimla, pozorovala mě a taky si pomáhala rukama v klíně.
Za chvilku jsme se udělaly ve stejný okamžik.
Padl jsem do křesla zavřel oči a s úlevou jsem odpočíval.
Když jsem oči otevřel, Kapucka stále proti mně, držela nějaký catsuit v ruce a povídá:
„Tak a teď se budeš svlékat a oblékat pro mě ty,“ a podávala mi ten catsuit.