Zadní ložnice

Název:Zadní ložnice

Přeložil: DoVaN

Ilustrace: Rob colored by DoVaN

Varování: Fantasy Fetish, Latex Fetish, Body Transformation

Když otvírala pozvolna dveře do tmavé místnosti měla pocit jako by byla postava v Modrovousově příběhu. Když znenadání zaskřípaly, leknutím povyskočila a sama sobě se nervózně zasmála. Nic tu přece na ni nemůže vybafnout. V domě nikdo jiný kromě ní není vůbec slyšet.

Pomyslela si, že kromě toho, se to přesně hodilo k Janetě - být tak výstředně tajemnou. Opustit město bez upozorněním a jen ji vzkázat na skoro nepatrném vzkazu, aby ji zalévala její květiny a chodila pro její poštou, a mimochodem, neodvažovala se podívat do zadní ložnice. Co to k sakru mělo všechno znamenat?

Rozsvítila světlo a znovu leknutím trochu poskočila. Ještě, že ji tu nikdo nevidí. Její lekavost je trochu trapná. A jak se dalo čekat, nic se tu na ni nechystalo vyskočit. Ve skutečnosti byla místnost skoro prázdná, kromě zvláštně vypadajícímu oválnému objekt v rohu.

Vypadalo to jako by to byl nějaký druh stroje, až na to, že se to nezdálo být postaveno správně. Žádná připevňování, žádný lem okraje - ve skutečnosti ani nemohla vidět obrubu, kde to spočívalo na podlaze. Vypadalo to, jako kdyby to tam vypučelo a vyrostlo z podlahy.

Obešla to celý dokola a podrobně to zkoumala. Svou tvář přiblížila jen několik centimetrů od povrchu, když se opět polekala své vlastní odvahy a odskočila od toho pryč. Co to bylo za věc? Co měla dělat? Jak si to Janet obstarala? Kde to vůbec sehnala?

„Sedí se na tom," zalapala po dechu, když náhle pochopila ten tvar. Ty věci vpředu jsou na to, aby podržely nohy, a aby ten zakřivený kus podepíral záda ... a to znamenala, že ta věc trčící z vrchu ven .... ucítila jak najednou zčervenala. „No teda Janet!" vykřikla nahlas. Neměla vůbec představa o tom, že by její přítelkyně byla tento typ člověka.

Ale ... dobře ... musela připustit, že to vypadá, jako by to mohlo by být ....

Ne, ne, ne, ne. Už tak je dost špatný, že je to tu v pokoji. Nikdy by nevyzkoušela tu Janetinu výstřední hračku.

Tu noc ležela dlouho vzhůru a přemýšlela o tom, představovala si, jaké by to bylo, být posazená nahoře toho s tím ... dobře, že věc by byla uvnitř ní .... Hýbalo by se to? Třáslo by se to celé, když by byla na ní? Házela sebou v posteli a otáčela se.

Další večer, po té, co zavlažila všechno rostlinstvo, vkročila do té místnosti znovu. Vyklouzla ze svého oblečení, vyzula se ze svých sandálů a rozepnula si svoji podprsenku. Trochu zaváhala a pak si stáhla svoje kalhotky a přiblížila se pomalu k tomu stroji.

Nebylo to správně. Něco by mělo .... Neměla vůbec představu, jak ji to napadlo, jak to poznala, ale věděla to. Potřebovala ještě něco jiného.

Další noc, po návštěvě v obchodě, do kterého by si nikdy v životě nepředstavila, že vstoupí, (a nejlepší na tom je to, že se už červenala, jen když na to myslela), přiblížila se k přístroji oblečená jen do svých nových doplňků - páru latexových punčoch a odpovídajících latexových rukavic. Lesklá a černý a protože nebyla nikdy takto oblečená, nyní se rozhodně cítila, jako by dělala něco opravdu neslušného. Něco velmi obscénního.

Ale, bože, ten pocit byl tak skvělý, když uvelebila svůj zadek na tu věc! Pozvolna se kroutila na místě, její nohy vsunuty v nástavcích, které byly jako těsné lodičky, opírajíc se proti zádní opoře. Pak zalapala po dechu, jak ucítila toho vejčitého vetřelce v její kundě.

Najednou se opěrka stočila jako nějaká živá věc, obtočila se ji kolem pasu, tak aby ji podepřela pod jejími žebry a nadzvednula mírně její prsa.

Zvláštní podepření v kombinaci s pomale pulsujícím vejcem začalo působit, že se cítila tak skvěle, že se sotva i ona polekala toho nového překvapení.

Pocítila, jak něco se omotalo kolem jejích kotníků, ale vůbec ji to neznepokojovalo. V té chvíli to vejce už pořádně pulsovalo .... Zvlhla a kapala všude kolem tak dobře, že povrch, na kterým seděla, se stal hladkým a silně kluzkým. Byl ale teplý a pulsující ... Téměř jako by to bylo živé.

Zaklonila svoji hlavu a zavřela svoje oči, jak se vibrace zvýšily.

Bylo to, jako kdyby ta věc uvnitř ní rostla. Nebyla to jenom ta expanse a uzavírání jejího celého těla do sebe, ale dokonce se to tomu podařilo celé její tělo synchronizovat se svým tak, že ona sama expandovala a stlačovala se v souznění s rytmem expanze a sevřením toho vejce....

Pak přišla zčásti zpět k vědomí a uvědomila si, že je stále více mačkaná a že tu bylo ještě něco mimo její představivost. Sáhla si na hlavu a ucítila, že něco hladkého má kolem své hlavy, že to pokrývá její uši (to bylo příčinou její myšlenky, že její tlukot srdce se proměnil v cizí hukot) a stlačuje její vlasy nahoru do chomáče, který visí z malého otvoru z vrchu jak se to vine nahoru po její hlavě... Vine se to po jejích zádech (sáhla si dolů) - z opěradla se v podstatě stal korzet (pomyslela si, že proto je teď tak silně stisknutá).

Podařilo se jí zhlédnout dolů - bože, bylo těžké si pomyslet, jak to vše bude pokračovat! - a se zamlženýma očima nemohla vůbec poznat, kde to vejce končí a kde začíná ona. Její rozkrok byl nerozpoznatelně spojen k podivuhodné pulsující pronikající ji věci ....

Ne, ne, musí se z toho vytáhnout! To není dobrý! Mimoděk vykopla, když se pokoušela zvednout své nohy. Byly pevně drženy na místě; vše, co mohla jen udělat, bylo na krátko dát svá kolena k sobě, což ale zmáčklo víc její kundu a přinutilo ji mimoděk vykviknout.

Cítila se jako tuba zubní pasty; spodní polovina jejího těla byla mačkaná a stlačovaná tak silně, že měla skoro i strach otevřít její ústa, aby něco tím tlakem z ní nevyšlo. A pak ucítila, jak její bradavky provádějí právě to....

Navzdory přítomnosti krční výztuhy se jí podařila shlédnout dolů tak, aby uviděla černou lesklou kapalinu prosakující z jejích prs, rychle tvrdnoucí, když vyvěrala z velmi malého pramínku černě, začínající formovat se do dlouhého prodloužení jejího těla.

Nejděsivější věc na tom bylo to, že se sama nemohla přinutit být vystrašená. Věděla, že by měla být vystrašená, že by měla právě teď křičet o pomoc...Ale to všechno mačkání a přeměňování, bylo tak příjemně, tak skvělé...Lepší než cokoliv, co ona kdy pocítila. Místo ječení a křičení se přistihla, že horlivě očekává, co se stane příště.

Černý sliz se rozšiřoval a proměňoval se na pevnou hmotu všude po jejím těle. První, čeho si všimla, byla její hlava, když ji ta plazící se hmota pokryla nakonec zcela i s jejími očima a její pusou. Nebo že by to vylezlo z jejích úst? Jestli mohla vyplivovat tu hmotu nebyla by schopna říct. Čím si byla jistá bylo to, že od teď to proudilo jejími žilami. To bylo to, co cítila. Její tělo tím přímo bušilo.

V každém případě nemohla ani trochu pohnout hlavou, jakmile byly její oči pokryté tou hmotou. Její krk byl úplně ztuhlý jen za málo minut po té, co se to stalo. Možná sekund. Nebo hodin. Čas se pro ni zastavil. Pohybovala se v rytmu toho vejce a jediný co jí dávalo smysl bylo ta rozkoš.

Ta kapalina se smíchala a sloučila s latexem na jejích rukách a nohách, ronila se přes něj a vytvářela něco jako základ, její rukavice se změnily na palčáky a pak na úponky, které se neovladatelně obtočily kolem jejích nohou. Nebyla si vůbec jistá, zda ještě vůbec měla nějaký prsty.

Připadala si, že každou chvíli musí vybuchnout. Cítila se příliš dobře. Cítila se, jako by ten tlak čekal na něco...Chtěla strašně, aby to už přišlo....

Její pas byl neuvěřitelný. Kam ji zmizel? Co se sním stalo? Možná, že všechno to bylo v jejích prsou, které teď byly obrovské, nemožně oválné, držené jejím novým korzetem s jejími neuvěřitelně krásně dlouhými bradavkami ukazujícími hrdě k nebi. Jako její hlava...Jako její nové latexové choboty protáhlé z jejího jazyka.

Náhle si uvědomila, že už to není ona.

A jako kdyby to bylo znamení pro nějaké odstartování, náhle přišel vrchol. Neurčitě, nejasně, přes orgastický opar, slyšela zvuk rozlévající se kapalina, vytékající z ní ... strašně daleko od toho ... Něco vytékalo z ní, stále pryč to odtékalo.

A uvědomovala si, že toto ji působí obrovskou rozkoš.

Za velmi dlouhou dobu později, když zase přišla k sobě...Čímkoliv "ona" teď byla...Věděla, že by měla odejít. Rozšířit se. Změnit všechny věci.

Zauvažovala, kam vlastně mohla Janet odejít, zda by se nyní mohly setkat a jestli by se poznaly, když by se potkaly.

A zauvažovala, koho by mohla najít a nechat mu krátký vzkaz, aby ji zaléval květiny....