Název: Luna Lovegoodová 4: Crabbeho služba

Autor: DoVaN

Varování:Fantasy Fetish, Harry Potter Fan Fiction, Latex Fetish

 

Do velké síně začali proudit havrospárští studenti bradavické školy pro kouzelníky a čarodějky a usedat ke svým stolům.

Aniž by tušili, od stolu zmijozelké koleje je pozorně pozorovali tři páry zvědavých očí.

„Za chvilku již musí přijít,“ pravil nadšeně Draco Malfoy svým společníkům Crabbeovi a Goilovi.

Ti se zas tak nadšeně na to netvářili.

Goil vypadal dnes obzvlášť divně. Dalo by se říct, že dnes má ještě tupější výraz, než jindy. Dokonce se mu v předchozí hodině podařilo pokazit úplně všechno na co sáhl, ale protože nikdy nebyl nějaký mistrný kouzelník, všichni to přešli jen s úsměškem a raději si ho nevšímali.

Zato Crabbe sebou šil a snažil se všemocně vykroutit z toho, co po něm dnes Malfoy požadoval.

„Já už nechci být žádnou prťavou holčičkou,“ rozčiloval se.

Malfoy totiž poslední půl rok po nich chtěl, aby se pomocí mnoholičného lektvaru proměňovali do jedné prťavé holčičky z Mrzimoru a hlídali na chodbě před komnatou nejvyšší potřeby, aniž by vůbec věděli, co tam Draco Malfoy dělá a proč. Jediné, co věděli bylo, že Draco chystá něco velikého a že se tím strašně zavděčí svému pánovi, Lordu Voldermortovi.

„Proč se nemůžeme proměnit prostě do nějakého mocného kouzelníka?“ dál si stěžoval Crabbe, kterému nejvíce vadilo, že se musí proměňovat do prťavé malé bezmocné holčičky z prvního ročníku, která nemá ani sílu uzvednout svou tašku plnou kouzelnických knih.

„A jak by to asi ten kouzelník vysvětloval, že bloudí po chodbách Bradavic?“ Malfoy se na něho podíval jako na úplného blbce.

„Ale je to tak ponižující, být tak prťavý a slabý,“ mračil se Crabbe.

„Důležité je, že ji každý uvěřil, že se ztratila,“odvětil Malfoy a dál sledoval vchod do velké síně.

„Kdyby aspoň byla pěkná,“ mračil se Crabbe.

„Pěkná? Myslíš tím víc prdelatější, ne?“ podíval se pohrdavě Malfoy na svého nohsleda. Znal dobře vkus těch dvou a věděl, že se jim líbí prsaté a prdelaté holky.

„Myslím tím ženštější,“ bránil se Crabbe.

„Myslím, že dnes budeš s mou volbou spokojený, protože tvá nová podoba právě vešla do dveří,“ kývl směrem ke dveřím Malfoy.

„Cože? Luna Lovegoodová?“ vytřeštil Crabbe oči a nevěřícně se podíval na Malfoye a Goila.

Goil jakoby se teprve nyní probudil se své apatie a zahleděl se směrem k Luně.

„Jsem rád, že ji znáš,“ smál se Malfoy.

„Kdo by neznal Lunu Lovegoodovou, nejdivnější holku v Bradavicích,“ mračil se Crabbe.

„Právě proto, že je tak divná, je ideální pro náš účel. Každý ji uvěří, že bloudí v noci po chodbách. A ty bys měl být spokojený, protože se o ní přeci říká, že je MOCNÁ čarodějka,“ smál se Malfoy, a při slovu „mocná“ gestem naznačil, že Luna má obrovská prsa.

Luna se za poslední léta hodně změnila. Své polodlouhé vlasy nechala dorůst až k pasu a zesvětlila je ze špinavé blond na zářivé krásné blond vlasy.

Navíc, jak fyzicky dospěla, bylo poznat i pod volným kouzelnickým školním hábitem, že ji narostly obrovské prsa, které ten hábit nadzvedávala tak, že pokud člověk stál přímo před ní, měl pocit, že má před sebou malý stoleček. Její hábit volně splýval dolů až na zem, ale nebylo pochyb při jejím pohybu, že její zadek je také tak patřičně vyvinutý. Navíc to vypadalo, že v pase bude přes ty ostatní objemy velmi štíhlá.

Bohužel ji nikdo nemohl považovat za velmi atraktivní čarodějnici, protože ji zůstal zvyk nosit její podivný náhrdelník z vršků od máslového ležáku a stále zastrčenou kouzelnickou hůlku za svým pravým uchem, což celkový dojem z jejího vzhledu velmi narušovalo a Luna se proto stávala terčem různých vtípků a narážek.

Přesto se zdálo, že jí to vůbec nevadí a stále vypadala, jako by byla ve snách.

„Dobře se podívej, jak chodí a jak se chová. Ať to umíš dokonale napodobit,“ poučoval Malfoy Crabba.

Crabbe nevěřícně koukal na Lunu. Luna byla opakem té prťavé holčičky, do které se před tím proměňovali.

Byla to skutečná žena -  čarodějnice.

Crabbe si nikdy nepředstavoval, že by byl někdy takovou ženou. Samozřejmě v pubertě občas snil, že by byl někdy s takovou ženou, ale protože až do své dospělosti bylo pro kouzelníky nebezpečné snít o takových ženách, nezahrával si s takovými myšlenkami.

Ale dnes byl již druhý měsíc dospělý v kouzelnickým světě a již i náležitě poučený. 

Dospělost v kouzelnickém světě neznamená jen, že mohou používat volně kouzla po složení náležitých zkoušek, ale taky že čarodějky a kouzelníci mohou konečně přijít o své panenství a panictví.

A Crabbe s Goilem toho náležitě využili a použili služeb madame Rosmerty v Prasinkách, která byla v Dracově moci kletby Imperious.

Madame Rosmerta byla krásná čarodějnice, přesto určitě neměla vůbec takové parametry, jako měla Luna.

Luna se pomalým pohybem přibližovala ke stolu Havrospáru.

Její chůze byla také zvláštní a podivná.   

Dělala velmi mnoho malých krůčků a jakoby cupitala, což vypadala, že se vlastně vznáší na povrchem.

Její nohy přitom nebyly pod hábitem vůbec vidět.

„Dokážeš takhle chodit?“ zeptal se ho Draco Malfoy.

„Nevím,“ pokrčil rameny Crabbe a dál sledoval Lunu.

Při tom, jak sedala, na chvilku zahlédl, že její boty musí mít hrozně vysoké podpatky.

„Goilovi to včera šlo velmi dobře,“ smál se Malfoy a plácl Goila po zádech.

Crabbe si přeměřil očima Goila.

Věděl, že včera, když měl školní trest, tak Goile měl hlídací službu. Ale proč mu Goile neřekl, že se proměnil do Luny Lovegoodové. Najednou si Crabbe uvědomil, že Goile mu dnes ještě vůbec nic neřekl.

„Ty jsi včera hlídal v podobě Luny Lovegoodové?“ zeptal se Crabbe Goila.

Goile se jen zašklebil a nic neříkal.

„Měl jsi vidět, jak mu to šlo,“ smál se Malfoy, „opravdu bych je od sebe nerozeznal. Úplně stejně hloupě jako ona se tvářil a choval se tak podivně, že by nikdo nemohl pochybovat, že to není Lovegoodová.

„Máme teď dvě hodiny volno, Lovegoodová bude s Havrospárské koleji, tak ty Goile budeš hlídat tady, kdyby náhodou se rozhodla jít naším směrem a ty Crabbe pojď se mnou“ rozkázal Draco Malfoy.

Crabbe se neochotně zvedl a pohlédl zpět na svého kamaráda Goileho. Ten ale vypadal ještě zklamaněji, než on.

„Chceš si to vyměnit?“ chtěl ho tou otázkou trochu naštvat.

„Ano, můžu?“ probleskl podivný záblesk zájmu v Goileově obličeji, který Crabbeho opravdu překvapil. Když se před tím proměňovali do té malé prvňačky, nikdy Goile nechtěl to, že by on byl ten proměněný.

„Na to zapomeň,“ zamračil se Malfoy, „včera jsi byl opravdu divnej!“

Draco Malfoy a Vincent Crabbe šli pomalu a nenápadně do třetího patra do prefektské koupelny.

Přestože Malfoy letos již nebyl prefektem, stále měl přístup do této místnosti a náležitě toho využíval.

„Na, tady máš mnoholičný super lektvar. Pohlídám tu a ty se jdi zatím dovnitř proměnit,“ Draco podával Crabbemu malý flakónek fialkové tekutiny.

Crabbe vzal ten flakonek a vešel do prefektské koupelny. Pečlivě za sebou zavřel a zkoumal pohledem ten flakonek. Mnoholičný super lektvar byl vylepšená verze normálního mnoholičného lektvaru. Kromě vlastního těla se při proměně změní i vše, co má dotyčný při sobe.

Výhoda je, že nemusí se sebou nosit odpovídající oblečení druhé osoby, do které se člověk proměňuje.

Nevýhoda je, že zároveň můžete přijít i o své důležité osobní věci.

Crabbe tuto věc ale věděl a proto si svoji vlastní hůlku odložil bokem tak, aby ji kouzlo přeměny neproměnilo.

Pak se zhluboka nadechnula pohlédl do zrcadla.

Měl tuto část celkem rád.

I když u ní bývalo člověku špatně, bylo zajímavé pozorovat svoji proměnu v zrcadle.

Uchopil flakónek a jedním douškem ho vypil.

Pocítil hřejivou tekutinu klouzající jeho krkem a sestupující do jeho žaludku.

Pak ucítil to jemu známé sevření žaludku a dostal pocit, jako kdyby mu jeho vnitřnosti začaly pochodovat a tancovat. Bylo to jako by spolykal živé hady. Pak se mu ten palčivý pocit začal šířit až do konečků prstů na rukou a nohou. Měl pocit, že se rozpouští. Kůže na celém těle mu bublala jako vosk a ruce se mu před očima začaly zmenšovat až do velikosti malinkatých ženských dlaní. Celý se zmenšoval a měnil. Vlasy mu začaly neuvěřitelně rychle růst a měnit barvu s černé na kaštanovou, měděnou a nakonec na zářivě blond. Současně pozoroval, jak se mu zjemňuje obličej a ztrácí mužské rysy a pomalu z něho vystupují jiné. Po chvilce ze zrcadla na něj koukal obličej Luny Lovegoodové. V tu chvíli mohl být o dvě hlavy menší, než je normálně. Pak pocítil znovu pohyb ve svém břichu a když si na něj šáhnul, ucítil jak se mu pod rukama zmenšuje a zužuje se mu pas. Současně nahmatal, že jeho zadek zůstává skoro takový jaký byl, možná se i trochu zvětšil.

Pak se odstartoval růst jeho poprsí.

S očima Luny Lovegoodové široko rozevřenými sledoval, jak se látka hábitu nadzvedává a tvaruje.

Uchopil se oběma rukama za prsa a cítil, jak jsou jemná hebká.

A stále rostly.

Stiskl je pevněji a pocítil neuvěřitelně příjemné zachvění, které mu projelo tělem.

Začal si je mnout a současně pozoroval, jak se stále zvětšují a zvětšují.

Pak pocítil podivné uvolnění dole v rozkroku.

Když si tam šáhnul, zjistil, že jeho pták zmizel a místo něho je tam jen podivně prázdný prostor.

Proměna jeho těla ustala.

Narovnal se a prohlížel se v zrcadle.

Uvědomoval si, že Luna vypadá v skutečnosti trochu jinak. Její prsa ve skutečnosti trčí pod tím hábitem dopředu a vytváří ten podivný dojem stolečku.

Pak si uvědomil, že mu něco drtí chodidla a nutí si stoupnout na špičky.

Vzpomněl si, že zahlédl vysoké podpatky Luniných bot.

Nadzvedl trochu hábit a uviděl, že jeho nohy jsou skutečně obuté do bot na obrovsky vysokém podpatku. Pak si uvědomil, že ty boty ale nekončí dole na nohou ale stále pokračují nahoru po jeho lýtkách.

Rozhrnul úplně ten hábit a s úžasem zalapal po dechu.

Jeho nohy byly oblečeny do úžasně lesklého materiálu, který byl jednolitě spojen s jeho botami.

Najednou si uvědomil, že ho něco příšerně svírá kolem hrudníku a uviděl, že nyní je hábit skutečně zevnitř podepírán jakoby malým stolečkem.

Rychle se rozepnul těch několik knoflíku honí části hábitu a uviděl, že jeho tělo je uzavřeno do stejně lesklé hmoty, jako jeho nohy. Břicho a spodní část hrudníku je silně stažena korzetem ze stejného materiálu a jeho prsa nyní trčí dopředu tvarované tou hmotou té černé lesklé podprsenky, která je součástí toho celého jednolitého obleku, který sahá od jeho špiček nohou až ke krku a zápěstí na rukou.

Rozepnul zbytek knoflíku a nechal sklouznout ten horní hábit na zem.

Hleděl s úžasem do zrcadla na tu svoji podobu.

Pomalu se otáčel a vychutnával pohled na ty nádherný tvary boků a zadečku.

Pak ucítil, jak by do něho něco v rozkroku vniklo.

Projel ho neuvěřitelný pocit slasti.

Chytl se za rozkrok, ale přes silnou hmotu toho černého obleku nemohl nic nahmatat. Ten oblek na něm tvořil jakoby nějaký pancíř.

Mudlové té hmotě říkají prý latex.

Když se nyní dotkl svých prsou, již se jich nedotýkal, ale cítil jen dotek toho latexu.

Ten pocit, který mu způsoboval ten předmět, který se nacházel uvnitř něho ho přiváděl k šílenství.

Pokusil se pohnout, ale pouze si s tím přivedl další vlnu slasti, která jím projela.

Vše ho v tu chvíli nutilo vrtět se v bocích a užívat si tu nádheru podivného pocitu.

Sehnul se pro ten hábit, který nechal spadnout před chvilku na zem.

Již to nebyl ten jeho původní hábit, ale hábit, který nosívá Luna Lovegoodová.

Jak se narovnal, projel jím tak silný pocit slasti, že si uvědomil, že má orgasmus.

Nechápal to, jak čarodějky mohou zažít něco takového.

Nevěřícně na sebe koukal do zrcadla a pak přes sebe přechodil ten hábit a zapnul ho až dolů tak, aby nebylo vůbec vidět, co pod ním má oblečeného.

Vykročil ke dveřím koupelny, ale uvědomil si, že nedokáže udělat delší krok jak drobounké cupitání, které ho ale přivádí do neskutečné extáze.

„Pospěš si, už máme zpoždění. Proč ti to tak trvalo?“ zeptal se Malfoy, když se konečně objevil ve dveřích.

„Přede mnou nemusíš tak cupitat, já vím, že jsi to ty,“ zamračil se a vydal se ke koridoru s místností nejvyšší potřeby.