Název:Rande naslepo

Autor: DoVaN

Ilustrace: EbonyRubberWolf

Varování: Fantasy Fetish, Body Transformation, Furry Inflatable Fetish

 

 „Ahoj, ty musíš být Petr?“ ozvalo se za Petrem, který se zvědavě otočil a spatřil usmívající se dívku.

„Ahoj, a ty jsi určitě Jarka?“ usmál se Petr, který byl vyloženě s prvním dojmem, který na něho Jarka udělala spokojený.

Vypadala přesně tak jak se na internetovém chatu popsala. Střední postava, štíhlý pas, větší prsa, delší vlnité světlé vlasy a celkem atraktivní obličej. Prostě atraktivní prsatá blondýnka. Vypadala opravdu dobře. Jen oblečení mohlo být trochu jiné.

„Kam půjdeme? Půjdeme si někam sednout, ne?“ zeptala se ho a také si ho zvědavě prohlížela. I Jarka s Petrovým vzhledem byla spokojena, i když jí na vzhledu už zase tolik nezáleželo. Jen si říkala, že je to velké plus.

„Nevím, moc to tady neznám,“ odpověděl Petr a stále si Jarku zvědavě prohlížel.

„Znám tady za rohem příjemnou restauraci, můžeme si tam jít posedět a něco si dát,“ mávla Jarka rukou směrem k restauraci.

„Jasně, tak jdeme,“ usmál se Petr a uvažoval, proč tak atraktivní žena se seznamuje po internetu s cizími muži. Včera spolu strávili v soukromé místnosti na chatu pěknou dobu, když se před tím seznámili na internetové seznamce. Petr tam občas zajde, protože nemá moc příležitostí se seznámit jinak. Dívky v jeho okolí jsou buď příliš mladé, nebo dávno vdané. 

Stejně tak to ale vypadalo i na internetovém chatu. Buď příliš mladé, nebo příliš zoufalé. Až včera narazil na dívku, která si říkala BlackWitch a která se s ním dala sama od sebe do chatu.

Vyvíjelo se do dobře.

Povídali si o všem možném. O zájmech.O rodině.

O tom, proč si říká BlackWolf.

Jarka se ho na to zeptala - proč si vlastně říká BlackWolf.

Petr jí pak ale navrhl, aby si založili vlastní místnost, a pak se přiznal, že se mu líbí Furry inflatable fetish a že proto si vybral takovou přezdívku.

Jarka vůbec nevěděla, co to Furry inflatable fetish je, což Petra moc nepřekvapilo. Málo lidí vůbec ví, co to je a co všechno tento fetish zahrnuje. Postupně ji vysvětloval, co to je a jak se s tím poprvé setkal na internetu a jak najednou zjistil, že se mu takové věci líbí a že ho vzrušují.

A pak se stalo něco opravdu neuvěřitelného.

Jarka mu napsala, že je teď oblečená v černém latexovém celotělovém obleku a že je z toho všeho pěkně vzrušená.

Zeptala se ho, jestli je taky vzrušený.

Petr se přiznal, že je.

A tehdy prožily svůj sex po internetu.

Jarka mu popsala, jak vypadá a co dělá a Petr jí psal, jak by chtěl vypadat a co by s ní chtěl dělat.  

Bylo to pro něho úžasné. První žena, které se svěřil a hned takové porozumění.

Líbí se jí černý latex, vzrušují ji jeho představy, a sama mu popisuje, co by s ním dělala a jak si to má dělat.

Byla dokonalá.

Pak mu napsala, že si zastrčila svou černou obrovskou sexuální hračku hluboko do své pičky a že se cítí úžasně.

Petr ji napsal, že by chtěl být tou černou obrovskou sexuální hračkou.

Najednou se ale Jarka dlouho nezívala.

Petr se bál, že snad odešla, ale stále byla v místnosti připojená.

Pak konečně odepsala a řekla, že měla neuvěřitelný orgasmus a že proto nemohla psát.

Petr si ho rychle vyhonil a napsal jí, že teď i on měl orgasmus.

Jarka mu napsala, že to ví, že to pochopila, a jestli chce být tou její černou sexuální hračkou doopravdy, ať zítra přijde na roh Masarykovy ulice a že se s ní může setkat.

Petr nevěřil vlastním očím.

Samozřejmě se s ní chtěl setkat, ale zároveň se bál, že bude zklamaný. Nebo že si z něho dělá nakonec někdo srandu.

Ale pak uznal, že toho zas tak moc nemůže ztratit a souhlasil.

Oba se pak představili svými civilními skutečnými jmény a teď jdou spolu do restaurace.

Petr najednou nevěděl, o čem má mluvit.

Na internetu ji řekl své největší tajemství, ale to bylo na internetu a teď v reálném světě pomalu začínal pochybovat, že ten včerejšek vůbec existoval.

Kdyby si Jarka vzala aspoň něco latexového na sebe. Hned by měl větší jistotu, že ten včerejšek byl skutečný.

Taková krásná žena se přeci nebude zahazovat s takovým podivínem, jako je on.

„Co vlastně děláš?“ dostal ze sebe konečně nějaké slova, když si sedli ke stolu.

„Pracuji tady na filozofické fakultě,“ usmála se.

„Na fildě? A co přesně?“ zeptal se jí se zájmem Petr.

„Dodělávám si doktorát z vlivu okultních věd na dnešní civilizaci,“ řekla jako by nic a začala si prohlížet nápojový lístek.

„Okultní vědy, to má něco společného s čarodějnicemi?“ Petr se zeptal opatrně, aby ji nějak neurazil.

Jarka se jen usmála a kývla.

„A mají vliv? Myslím tedy, jestli existují nějaké ty okultní věci?“ zeptal se Petr se zájmem.

„Jistěže existují,“ usmála se.

Petr ji moc nevěřil.

„Ty mi nevěříš?“ zeptala se najednou vážně.

„Věřím,“ kývl hlavou Petr, ale stejně o všem pochyboval dál.

„Chlapeček potřebuje důkaz, že? Tak počkej, malý důkaz,“ usmála a vzala svou vysokou úzkou skleničku, kterou jí právě přinesl číšník, do ruky.

„Vidíš támhle toho muže s tou dívkou?“ zeptala se Petra a nenápadně kývla směrem k pánovi na baru.

„Tak ho sleduj,“ řekla s podivným plamínkem v očích a začala skleničku hladit, jako kdyby se s ní mazlila.

Petr se nenápadně ohlédla a uviděl, že ten pán se v rozhovoru najednou z ničeho nic zarazil a vypadal překvapeně. I jeho slečna se na něho dívala trochu vylekaně. Pán vypadal jako by byl v transu a slečna nevěděla, co má dělat.

Jarka začala rukou po skleničce přejíždět trochu rychleji až najednou trochu vody z ní vycáklo. Ten pán v ten okamžik se zaklonil a trochu zaúpěl.

V tom okamžik toho Jarka nechala.

Pán pak ještě chvilku seděl a zhluboka dýchal, zatímco ta slečna na něho naléhala, aby jí řekl, co to mělo znamenat.

Pak se ten pán zvedl a odešel beze slova na záchod. Petr přitom mohl zahlédnout, jak přes jeho ruku, kterou si zakrýval rozkrok, je vidět mokrá skvrna na kalhotách.

„Co to bylo?“ zeptal se Petr nechápavě.

„Jen malý důkaz o existenci okultních věcí,“ usmála se Jarka, „nebo chceš další důkaz?“ podívala se mu do očí a uchopila zase tu skleničku.

Petr najednou ucítil, jak se ho jakoby něco dotklo v rozkroku a jak ho to vzrušuje. Jarka párkrát pohladila svou skleničku a Petr ho měl jako z kamene.

„Stačí,“ zaúpěl Petr.

Jarka opět skleničku pustila a usmála se na Petra.

„Tak půjdeme? Ne?“ zeptala se.

Petr na ni třeštil oči.

Tak ona je opravdová čarodějka.

Najednou ho zalil studený pot.

Co to má znamenat? Čarodějnice přeci nejsou, vždyť se to učí ve škole.

„Ale jsou, jak vidíš,“ usmála se Jarka a Petr pochopil, že mu čte myšlenky.

Kam půjdeme? Pomyslil si trochu bázlivě.

„Splnit tvé včerejší přání. A neboj se, bude se ti to líbit,“ usmála se Jarka a Petr, aniž by věděl co dělá, ji následoval.

…

Ani teď moc neví, jak se dostal do podivně vypadající místnosti. Na stěnách bylo několik podivných symbolů a uprostřed místnosti stál špalek a vysoký kůl nebo stojan s  pouty a s nějakýma dvěma průhlednýma nádobami naplněné černou hmotou. Vedle ležela nějaká podivná krabice a kolem toho bylo do kruhy položeny zapálené svíce a všechno vonělo opojnou vůní.

„Můžeš si odložit“, ozvalo se za ním a Petr se s leknutím ohlédl.

Spatřil usmívající se Jarku oblečenou v černém latexovém velmi sexy celotělovém oblečku.

„Odložit si?“ nechápavě se zeptal Petr.

„Svléknou se donaha,“ usmála se Jarka.

„Mám se svléknout?“ zeptal se Petr bojácně.

„Nemusíš se bát, vždyť ti plním tvé přání,“ usmívala se Jarka.

„A mimochodem, tady mě můžeš říkat BlackWitch, jako včera na internetu,“ stále se usmívala Jarka, tedy BlackWitch.

„Jaké přání?“ zeptal se Petr opatrně.

„Všechna tvá přání, a možná některé navíc,“ usmála se BlackWitch a podala Petrovi tu krabici, co ležela na zemi.

Petr si prohlížel obrázek na víku té krabice.

Byl to vlk s malými rohy.

Pod ní bylo napsáno Horny Black Wolf.

Pak tu krabici otočil a podíval se, co je napsáno na druhé straně.

Toy at home.

Jasně, to zná.

To jsou výrobci nafukovacích zvířátek, jejichž reklamu viděl několikrát na internetu. Vyrábějí různé nafukovací hračky v podobě vlků, medvědů, koní a jiných i neskutečných zvířat, jako je třeba tento rohatý vlk.

Petr se rozhlédl po místnosti, jako kdyby čekal, že někde ten vlk tu bude nafouknutý.

Když ho ale nikde neviděl, nechápavě se podíval na BlackWitch.

„Včera jsem si udělala menší průzkum internetu, abych si našla nějakou předlohu, a tento vlk tomu tvému vyprávění byl nejblíže, i když to ‚Horny‘ já chápu trochu jinak,“ usmála se zase BlackWitch.

Petr tomu moc nerozuměl. Jakou předlohu?

„No přeci, jak chceš vypadat, tak jsem ho hned objednala,“ usmívala se BlackWitch.

Jak chce vypadat? Myslí tím, že ho do toho latexu toho nafukovací zvířátka obleče? Dál usilovně přemýšlel Petr.

„Jestli je to pro tebe snazší takto to pochopit, tak ano, obleču tě do toho latexu toho ‚Black Horny Wolfa‘,“ usmívala se spiklenecky BlackWitch.

Petr se bál rozhněvat tu podivnou čarodějku, ale zároveň ho ta představa neskutečně lákala, toužil po tom jejím dokonalým těle oblečeném do toho nádherného lesklého latexu.

„Mě se nemusíš bát, nemůžu nikomu nic udělat, co by sám nechtěl,“ usmívala se dál ta čarodějka.

„Jak to? A co ten muž v restauraci? Snad se tam chtěl ztrapnit před tou svou přítelkyní?“ zeptal se Petr trochu nedůvěřivě.

„Jeho první myšlenka byla, když jsem vstoupila do té restaurace a on mě uviděl, že by si to tam se mnou chtěl hned na místě rozdat, tak jsem mu jen hned na místě jeho touhu uskutečnila, i když on se mě vůbec nedotknul,“ usmívala se dál BlackWitch.

Petr si uvědomil, že ona asi skutečně čte myšlenky snad všem lidem na světě.

„Všem ne, jen těm, co jsou se mnou nějak v kontaktu, nebo na mě myslí,“ usmívala se BlackWitch.

„A musím ti říct, že po městě takhle nemůžu chodit, to bych byla opravdu nápadná,“ usmála se BlackWitch a když viděla, že Petr nechápe, tak dodala, „to jen k tvé myšlence, když jsme se potkali, kde mám to latexové oblečení, ale jinak díky za pochvalu, že mi to sluší.

Petr byl opravdu zmatený. Nejraději by všechny své myšlenky někam schoval nebo by je vymazal.

„Tak na nic nemysli a prostě se svlékni,“ usmála se BlackWitch.

Na nic nemyslet Petrovi opravdu nešlo, protože se stále trochu bál a také při pohledu na krásu BlackWitch se mu hlavou honilo tolik erotických představ, že se nedokázal ubránit na něco nemyslet.

Rychle se svlékl donaha.

„Bohužel tolik přání ti splnit dnes nemohu, ale jsem ráda, že se ti tak líbím,“ usmívala se BlackWitch a Petrovi přišlo, že se dokonce červená.

„Pojď, sedni si sem,“ ukázala BlackWitch na špalek uprostřed místnosti.

Petr poslušně přešel ke špalku a usedl na něj.

„Budu tě muset připoutat. Jako vlk bys mohl být i nebezpečný,“ řekla vážným hlasem BlackWitch a než se Petr nadál, měl nohy připoutané k tomu špalku a ruce za zády.

„Tak a teď ti dám náhubek. Jednak ten budeš mít kvůli tomu, abys mohl být oblečen do toho ‚latexového zvířátka ’, jak jsi řekl a jednak, aby sis nemohl přehryzat pouta, až bude vlkem,“ a narazila na Petrovi hlavu tu věc, co visela připojena hadičkami k těm dvěma průhledným nádobám s tou černou hmotou, a úplně mu bránila v dalším výhledu.

Petr se cítil úplně bezmocně.

Ruce za zády připoutané k tomu kůlu, nohy připoutané ke špalku a na hlavě podivnou latexem vonící věc.

Přesto byl podivně klidný. BlackWitch mu přece řekla, že mu nemůže udělat nic, co by sám nechtěl. A myslí si, že by tomu mohl věřit.

„Bohužel mám jen tuto vzácnou bílou vlčí kožešinu a černou jsem nesehnala ale pro tebe ji obětuji,“ BlackWitch vytáhla odkudsi bílou vlčí kožešinu. Vytrhla několik chlupů z té kožešiny a spálila je nad jednou z těch svíček.

Pak vytrhla další chlupy a při podivném mumlání je spálila nad další a dělala to tak dlouho, až obešla Petra úplně dokola. Nakonec vytrhla pořádný chuchvalec chlupu a hodila je na Petra.

Petr se cítil najednou podivně.

Najednou už neměl strach.

Najednou měl spíše zlost.

Zlost, že je tady připoutaný, zatímco on by chtěl volně běžet někde po louce.

Škubl sebou. Zachvátila ho přímo zuřivost.

Najednou si uvědomil, že ta věc na jeho hlavě už není jen tak volně na něm nasazená, ale že ho pěkně svírá a vadí mu.

Jako by se zmenšovala.

Stále víc cítil, že se mu svírá jeho čelist, ale zároveň si uvědomoval, že mu přestává vadit ve výhledu.

Už zase před sebou uviděl zase BlackWitch, ale tentokrát neměl vůbec žádné erotické myšlenky, ale touhu po ní skočit a zakousnout se jí do hrdla.

Trhl sebou a pocítil bolest, kterou mu působily ty pouta.

Potřeboval svobodu.

Potřeboval se jich zbavit.

Sklonil se a snažil se hlavou k nim dosáhnout, ale by je mohl přehryzat, v tom mu vadil ten jeho náhubek.

Začínal čím dál tím víc zuřit.

Chtěl křičet, ale z jeho tlamy se ozývalo jen vytí a vrčení.

Pak ucítil podivnou vůni, která ho uklidnila.

Uviděl, že BlackWitch zase něco pálí nad těmi svíčkami.

Pak si najednou uvědomil, že jsou to jeho kousky věcí.

Postupně, jak ho BlackWitch obcházela, vracelo se mu vědomí toho, že je člověk. Tedy člověk ve vlčím těle.

„Tak co vlčku. Budeš teď hodný?“ zeptala se BlackWitch.

Petr chtěl říct tě jo a chtěl se jí za své chování omluvit, ale z tlamy se mu ozvalo jen žalostné kňučení tlumené tím náhubkem.

„Vím, že si to nechtěl ve skutečnosti udělat, ale tvé nové vlčí já převýšilo na chvilku nad tvým starým. Ale teď už je to v pořádku, že bílý BlackWolfe,“ usmívala se BlackWitch na Petra, vlastně na BlackWolfa a podrbala ho za ušima.

BlackWolf se cítil báječně.

„Tak a teď k tvé poslední transformaci, teď ti splním tvůj furry inflatable fetish sen a pak už budeš skutečně černý,“ usmívala se BlackWitch a BlackWolf ji netrpělivě sledoval, co dělá.

Vzala tu krabici od té nafukovací hračky a začala z ní trhat kousky a pálit je nad těmi svíčkami.

Bílý huňatý BlackWolf ji netrpělivě sledoval.

Pak došla zpět k němu a otočila uzávěr na těch dvou průhledných lahvích, co visely BlackWolfovi nad hlavou a ten ucítil, jak se mu ta podivná černá lepkavá hmota hrne do jeho vlčí mordy.

Nejdříve se lekl, že to bude nepříjemné, ale pak zjistil, že je to velice příjemné a že se mu to líbí a ta hmota mu podivně chutná.

Pak ucítil podivné mravenčení na prstech na nohou.

Podíval se na ně a spatřil, že už na nich nemá chlupy, ani vlčí drápy.

Nyní byly z lesklého černého latexu.

Najednou si uvědomil, že cítí, jak ta hmota uvnitř něho stéká dolů do noh. S okouzlením sledoval, jak v těch místech, kam dotekla se jeho bílé chlupy stahují jakoby dovnitř a jsou nahrazovány černým latexem.

Byl to velice příjemný pocit.

Postupně jakoby ta hladina uvnitř něho stoupala nahoru až měl proměněné celé své nohy do latexové podoby nafukovacího zvířátka.

Dokonce ani ten šev, který ty zvířátka mají na jeho nohách nechyběl.

Pak se ta hmota dostala do jeho penisu.

Ten se najednou napřímil, jeho žalud se odkryl a celý se vztyčil a pořádně prodloužil.

Byl to tedy pořádnej macek.

„Vidím, že už tu máme ‚Horny Black Wolfa‘,“ smála se BlackWitch a BlackWolf ji chtěl opravit, že přeci ještě žádný rohy nemá a pak pochopil, že ona to myslí jinak.

Opravdu se nyní cítil pořádně vzrušený - až nadržený.

Mezitím hladina dostoupila až k jeho hlavě a on ucítil, že dochází k posledním fázím proměny.

BlackWitch k němu přistoupila a zálibně si ho prohlížela.

„Pěkná nová sexuální hračka,“ hladila ho po jeho novém latexovém těle a on se cítil báječně.

Pak mu sundala náhubek, pouta na nohách a pomohla mu vstát.

BlackWolf se cítil trochu ztuhle, ale neuvěřitelně lehce.

Nemohl udělat žádný rychlý pohyb, kromě pár dynamických záškubů v pánevní oblasti.

„Tak to je ale vymoženost,“ usmívala se BlackWitch a přisunula k němu obrovské zrcadlo.

BlackWolf zíral na svou novou podobu.

Jeho obličej měl zvířecí rysy s prodlouženou mordou. Do stran mu trčely vlčí uši odstrkovány do boku podivnými růžky.

Na krk mu zatím BlackWitch připevnila obojek, aby prý vypadal ještě lépe, což BlackWolf při pohledu do zrcadla mohl jen potvrdit.

Jeho stehna a vůbec jeho tělo vypadalo velice svalnatě a působilo impozantním dojmem.

Z rozkroku mu trčel obrovský vždy připravený penis.

Za něj ho BlackWitch uchopila a jako pírko ho nesla do vedlejší místnosti, kde ho položila na postel ale sama si sedla k počítači.

BlackWolf si pomyslel, co to dělá, vždyť je tady pro ni nachystaný. Proč si s ním nejde užít.

„Musíš chvilku počkat, musím se nejdřív připojit ke svým kamarádkám a povědět jim od dnešní zkušenosti, ale pak se ti budu hned věnovat,“ usmála se na něho.

Když ale viděla, jak je BlackWolf roztoužený a zklamaný, uvolnila mu ruce a nastavila mu je k jeho penisu.

„Zatím si pěkně hraj, včera ti to tak dobře šlo,“ usmála se na něho BlackWitch a sedla si zpět k počítači.

BlackWolf se cítil trochu zahanbený, ale nakonec touha v něm překonala všechny své meze a tak si ho začal honit sám.

„Hodnej vlček, tak si pěkně hraj, já zatím najdu pro tebe nějakou kamárádku, nebo kamaráda? Co myslíš?“

BlackWolf na nic nemyslel a užíval si ten podivně příjemný pocit sebeukájecí sexuální hračky.

„Myslím, že si založím novou sbírku,“ usmívala se BlackWitch a zatímco BlackWolf začal stříkat své latexové sperma, BlackWitch začala četovat s RedDragonem.